I v jižních Čechách vyrostly baťovské domky. Lidé si je můžou v Sezimově Ústí prohlédnout na procházce s architekty

Všechno to zjistíte, prohlédnete si a projdete během Týdne architektury, který od 1. do 7. října otevře architektonicky zajímavá místa nejenom v jižních Čechách.

Architekti Naďa Klimešová a Vít Markvart provedou například Baťovou kolonií v Sezimově Ústí. „Já jsem se tam narodil. Urbanismus, který tam Baťa založil, je zajímavý. A zároveň to souvisí s tématem letošního Týdne architektury, které se týká prostupnosti území, tedy komunikací, což je v kolonii velice hezky vidět,“ říká Vít Markvart.

Zároveň na letošní rok připadá 150. výročí narození slavného českého architekta Jana Kotěry, který jako první spolupracoval s Baťou na plánech jeho továrních měst. Podle Nadi Klimešové průvodci chtějí ukázat i to, jak se baťovské domky v Sezimově Ústí změnily. „Po téměř sto letech už lidé potřebují žít jinak,“ vysvětluje.

První obyvatelé moc pohodlí neměli

Samy baťovské domky v Sezimově Ústí jsou jiné než ve Zlíně. „Je to jednak potřebou uživatelskou, ale také tím, že původní zahrady, které byly společné, jsou dnes rozděleny do jednotlivých parcel a přiřazeny k jednotlivým domům, a ty už za ploty někdy ani nevidíme,“ podotýká architektka Naďa Klimešová.

Její kolega přidává historické souvislosti. „Domky byly od počátku trochu jiné než ve Zlíně, tyto byly omítané a jsou menší. Také si na to jejich první obyvatelé stěžovali,“ líčí Vít Markvart.

Do domků původně nebyla přivedena voda, chodilo se ke studnám v zahradách. A do plochých střech zřejmě zatékalo, a tak se velice rychle začala jejich podoba měnit. Dnes jsou zde šikmé valbové střechy. „Další okolností je to, že se domky dostavovaly během války, kdy bylo všeho málo. Proto se také prvním obyvatelům, kteří museli snést to nepohodlí, říkalo pionýři,“ uvádí architekt.

Čtěte také

Skleněný hranol levitující ve středověkém hradu v Soběslavi si nakonec získal oblibu i uznání

„Na druhou stranu, dodnes vzbuzuje náš obdiv, že od chvíle, kdy na jaře roku 1939 firma Baťa pozemky v takzvaném Sezimově Ústí II. zakoupila, uběhlo jen půl roku do chvíle, kdy byla schopna ubytovat první tři desítky rodin. Tito lidé se sem přestěhovali ze Zlína a hned měli bydlení, práci i stravování,“ vyjmenovává Vít Markvart.

Na původní záměr vystavět sídliště pro deset tisíc obyvatel sice nedošlo, projekt přerušila válka i pozdější znárodnění, Baťova kolonie v Sezimově Ústí ale dál připomíná tento zajímavý úsek novodobé historie.

Právě to průvodci Vít Markvart a Naďa Klimešová návštěvníkům sezimoústeckého Dne architektury připomenou. Sejdou se s nimi před branou nástupce Baťových závodů – Kovosvitu, a to v neděli 3. října ve 14 hodin. Tak hezkou a zajímavou procházku!

Další programové body letošního Týdne architektury najdete na webových stránkách akce. A celý rozhovor s oběma architekty si můžete poslechnout online.