Ivan Štern: I usazený uprchlík je Evropan
Helsinský list Sanomat se podivuje, proč Kreml nyní vyváží uprchlíky z Blízkého a Středního Východu přes finské hranice, když by totéž mohl činit v prostředí pro uprchlíky klimaticky vlídnějším, jako jsou hranice s Gruzií anebo s Tureckem. Vykoledoval si pouze uzavření všech hraničních přechodů a střelil se do vlastní nohy, pokračuje list.
Ztížil si totiž, což je veřejné tajemství, možnost pašovat do země severní cestou sankcionované zboží.
Čtěte také
Není pochyb, že Kremlu rozhodně nejde o pohodlí uprchlíků a že nejspíš je ochoten zaplatit cenu v podobě snížené možnosti pašovat do země embargované zboží, jestliže uprchlíci mají sehrávat tutéž roli, jako před časem sehrávali na bělorusko-polské hranici.
V obou případech šlo a jde nade vší pochybnost o jednu z forem hybridní války s Evropou, v níž na uprchlících nezáleží, sehrávají jen roli užitečných nástrojů a vedlejších obětí. Nechat lidi nedostatečně oblečené mrznout před uzavřeným finským přechodem je samo o sobě síla.
Potrava pro hybridní války
Druhý důvod, proč si Kreml pro svou utečenecko-hybridní válku vybral Finsko, je nabíledni. Trestá ho za drzost, již si dovolilo vstupem do Severoatlantické aliance, dávajíc tak najevo, že definitivně skončilo ruské, poválečnými poměry vynucené poručnictví a že kdysi pojem finlandizace vyjadřující vlídný a poněkud vstřícný způsob kolonizace cizí země, se dnes navíc ve světle války na Ukrajině stalo sprostým slovem.
Čtěte také
Nic ale na věci nemění, že taktika vydírat Evropu potměšile dováženými uprchlíky je taktikou vcelku úspěšnou. Rezonuje v ní po Evropě šířící se nechuť otázkou uprchlickou se vůbec zabývat, případně touha ji redukovat a pokud možno odsunout na bedra třetích stran. Už sám fakt, že na polsko-běloruské hranici je natažen plot ze žiletkového drátu, je výsměchem Evropě, dosud se holedbající, že to byla právě ona, kdo učinil konec železné oponě, dělící to, co, řečeno slovy Williho Brandta, k sobě přirozeně patřilo.
Svůj díl odpovědnosti na tom, kterak je Evropa takto vydíratelná, nesou, jak to plyne z nedávného usnesení bavorské CSU o otázce uprchlické, i sami běženci, kteří v Evropě už získali nový domov.
Hostitelské státy je musí konečně přimět k tomu, aby respektovali hodnoty, jež tvoří jejich bytostnou podstatu a jež není možné ignorovat, má-li být zachována pluralitní společnost a její právní stát. Jen tak Evropa dosáhne toho, že skrze ni nepoběží v takové intenzitě, jako je tomu dnes, vlny antisemitismu, náboženské a národnostní nesnášenlivosti. Do jisté míry vyvolávané uprchlíky v zemích již usazenými, avšak poměry v nich odmítajícími.
Dokud je Evropa nepřesvědčí, že jsou také Evropany a rovněž jsou za ni zodpovědní, jejich krajané budou ke škodě nás všech i jich samotných sloužit jako potrava pro hybridní války různých Lukašenků a Putinů a zdrojem prohlubujících se nenávistí.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
