Ivan Štern

Smlouvu o volném obchodu mezi EU a Indií nelze než přivítat. Už jen proto, že spolu se smlouvou s Mercosurem vytváří tržní prostor pro volný obchod pro dvě miliardy lidí. 

Jaký byl konec druhé světové války očima německého školáka? O tom vypráví Karl-Heinz Jähn, bohemista a překladatel, kterému bylo v roce 1945 13 let. Více v dokumentu.

„Pokud smlouvu s Mercosurem parlament neratifikuje, může Evropa zapomenout, že by se někdy stala světovou velmocí,“ prohlásila Ursula von der Leyenová. Stalo se.

Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko odmítly, aby předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala smlouvu o volném obchodu s Mercosurem.

Obavy komentátorů na Dálném východě, v Japonsku, Jižní Koreji, či na Tchaj-wanu nepochybně vzrostly po tom, co americký prezident Trump vojensky zaútočil na Venezuelu.

Pokud EU posune termín zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory za rok 2035 a nebude trvat na stávajícím termínu, půjde podle vedení automobilky Volvo o zradu.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, je německý kancléř Merz.

Svým způsobem zjevení se amerického prezidenta Trumpa, i když se to nemusí zdát, je pro Evropu požehnáním. Konečně někdo nutí EU, aby se začala stavět na vlastní nohy.

Redaktoři německého týdeníku Der Spiegel obvolali evropské politiky s dotazem, zda v souvislosti s evropskou bezpečností lze spoléhat na nynější americkou administrativu.

Estonský parlament přijal novelu zákona o vojenské službě. Podle ní do armády může být povolán jen ten, kdo vládne úředně stanovenou, minimální znalostí estonštiny.