Ivan Štern: Občanská odvaha versus povinnosti státu
Kdo očekával, že jednání spolkové vlády a zemských vlád nad utečeneckou politikou v Berlíně přinese politická řešení, mající na paměti i nynější vlnu nenávisti, proudící z kruhů krajně pravicových či levicově intelektuálních, skrývajících antisemitismus pod rouškou boje proti neokolonialismu, ale i z kruhů muslimských, sympatizujících s teroristy Hamásu a dávajících najevo pochybnosti o právu Izraele na sebeobranu i existenci, musel být výsledky berlínského summitu zklamán.
Nadějně vyzněl rozhovor v předvečer setkání se sociálně demokratickou premiérkou Meklenburska Manuelou Schwesigovou. Požadovala, aby nárok na státní občanství dostal jen ten utečenec, který se přihlásí k právu Izraele na samostatnou existenci. Požadavek zdůvodnila letitou státní politikou Spolkové republiky, jejíž nedílnou a nezpochybnitelnou součástí je podpora Izraele.
Čtěte také
Někomu možná německé dogma o samozřejmém bytí Izraele může připadat za vlasy přitažené. Jenže byli to právě Němci, kteří vyvolali v dějinách vůbec nejstrašlivější pogrom na Židy, známý pod názvem holokaust, ale kteří uznávajíce své neodpustitelné provinění, se před desetiletími rozhodli vybudovat společnost, jež nepřipustí žádnou diskriminaci, šikanu, či dokonce vyhánění jakékoli myslitelné etnické menšiny.
Přiznat Izraeli právo na existenci jako podmínku pro udělení státního občanství pak znamená přihlásit se k této nezpochybnitelné hodnotě, jež tvoří základ samotné německé státní existence.
K čemu je německý stát?
Manuela Schwesigová proto nepovažuje vznesenou podmínku, chce-li se někdo stát německým občanem, za šikanu či diskriminaci, nemluvě už o omezení svobody slova a postoje, stejně jako nevidí nic špatného na snaze německého státu postihovat všechny, kteří pracují proti německé demokracii s cílem ji rozvrátit.
Čtěte také
Berlínské jednání vrcholných německých politiků nad otázkou uprchlickou žel nabylo obvyklého rázu. Vyhnulo se citlivějším politickým tématům a věnovalo se sice důležitým, přesto ale po výtce neutrálním technickým otázkám, kterak vyvážit podíl spolkové vlády a jednotlivých zemí na péči o uprchlíky a kterak omezit dosud velkorysé poskytování sociální pomoci.
Je otázkou, zda komentátora politického magazínu Cicero výrok kancléře Scholze smutně rozesmál, anebo rovnou pobouřil, považuje jej za cynický ve světle toho, kdy se mnohé německé ulice zalykají nenávistí k Židům a neskrývaným obdivem k teroristickým vraždám na jihu Izraele.
Scholz místo aby navrhl řešení z pohledu vlády, vyzval Němce k občanské odvaze. Očekává od nich, že se občansky pochlapí a demonstracemi zamezí dosud hojnému pouličnímu mávání palestinskými vlajkami.
Cicero se ptá, zda nemají němečtí občané rovnou zakládat občanské milice, střežící židovské domovy a bránící je před útoky antisemitských nenávistníků? K čemu je tu pak ale německý stát? Dodávám, vyciťuje z Cicera tuto jeho nepřímou otázku.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
