Jak dlouho rostou jelenům parohy? Co je to lýčí? O své znalosti se podělil zkušený myslivec
Jeleni shazují parohy na konci února, zato srncům už v této době rostou nové. Trvá to tři až čtyři měsíce. Když jsou parohy tzv. hotové, zvěř je vytlouká. Podle toho, o jaké větve je vytlouká, získávají parohy na barevnosti. A k čemu je tahle jejich nápadná ozdoba dobrá?
Zeptali jsme se předsedy Okresního mysliveckého sdružení Žďár nad Sázavou Jana Velíka.
Bez vápníku a fosforu paroh nevyroste
„Paroh vyrůstá na pučnicích, které jsou na lebeční kosti parohaté zvěře. Paroh je tedy produktem kosti. Na druhou stranu roh je produktem kůže a není nikdy shazován. Paroh jako produkt kosti je shazován každým rokem. A každým rokem obdivujeme to, co příroda umí. Je neuvěřitelné, že ten paroh může za dobrých podmínek narůst za tak krátkou dobu do obřích rozměrů,“ vysvětluje myslivec Jan Velík.
Parohatá zvěř k tomu potřebuje spoustu minerálů, nejdůležitějšími složkami jsou vápník a fosfor.
„Paroh, když roste, je měkký, chrupavčitý a je obepnutý lýčím, které vyživuje paroh. A když paroh dozraje, tak lýčí začne svědit a zvíře ho začne vytloukat. Parůžek je v době ronění plný krve a jakékoliv poranění může způsobit deformaci,“ upozorňuje myslivec Velík.
K vytloukání jsou nejlepší tenké větve
Doba, kdy parohatá zvěř shazuje parohy je různá, ale růst trvá vždy tři až čtyři měsíce. Srnci shazují parohy v listopadu a nové jsou hotové v březnu. Staří jeleni shazují na konci února, mladí až na přelomu března a dubna, daňci ještě o něco později.
Když je tvorba parohů u konce, parohatá zvěř se snaží lýčí odstranit. „Hledají větve a vyhledávají ty slabé a tenké. Když si zvíře vybere olši, paroh je zabarven do tmava, u borovice také. Ale když vytlouká srnec polní někde na bodláku, tak je to světlý paroh, bodlák ho nezabarví. Ale to lýčí musí zvíře z parohu dostat, protože ho svědí. Lýčí ale nikdy nenajdete pohozené někde v trávě. Je totiž plné živin a zvíře ho vždy sežere,“ říká myslivec Velík.
Proč neexistuje čtverák? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Související
-
Jak zachránit srnče v trávě před ostrým břitem? Pomáhají ohaři, drony i speciální senzory
Myslivci mají za sebou perné jaro. Zachraňovali srnčata. Právě v květnu a v červnu srny kladou svá mláďata do vysoké trávy. Chtějí je tak ochránit před nebezpečím.
-
Žena myslivec? V budoucnu jich bude možná víc než mužů
Myslivec sedí na posedu s flintou a čeká na jelena. I takhle může v očích laika vypadat představa o myslivosti. Těžiště práce každého myslivce je ale jinde.
-
Co místo, to originál. Lovec posedů nefotí nic jiného
Při procházce přírodou na ně narazíte raz dva. V krajině je mysliveckých pozorovatelen celkem dost. Možná jste někdy na nějakou zkoušeli vylézt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
