Jak přemýšlet o ekonomice 21. století? Nový model je jako donut. Kate Raworthová: Ekonomie koblihy

Zatímco v Česku je kobliha poněkud politicky zprofanovaný symbol, za českými hranicemi se k symbolu donut váží jiné reakce.

Čtěte také

„Biodiverzita mizí rychle jako při hromadném vymírání.“ David Attenborough: Život na naší planetě

„Postupně jsem si uvědomila jednu podstatnou věc. Ekonomii nemohu jen tak opustit, protože utváří svět, v němž žijeme. Co kdybychom se ale místo zavedených teorií zkusili odrazit od dlouhodobých cílů lidstva a hledali ekonomické myšlení, které by umožnilo jejich dosažení? Pokusila jsem se tyto cíle namalovat. Ač to může znít směšně, vyšla mi z toho kobliha, ta americká s dírou uprostřed. V podstatě jde o dvojici soustředných kružnic. Menší z nich představuje sociální základnu, v jejímž středu leží kritické nedostatky, kterým lidstvo čelí. Ta větší tvoří ekologický strop představující kritickou degradaci planety,“ vysvětluje Raworthová základní myšlenku diagramu.

Jde o dvojici soustředných kružnic. Menší představuje sociální základnu. Větší tvoří ekologický strop.
Kate Raworthová

Koblihu načrtla poprvé v roce 2011. V dalších letech model propracovávala na základě diskuzí s výzkumníky, politiky a klimatickými aktivisty.

„Pod sociální základnu koblihy leží nedostatky, jimž čelí lidé, kteří postrádají základní životní potřeby, jako je jídlo, vzdělání a bydlení. Nad ekologickým stropem zase visí ohrožení životadárných systému planety Země, jako je změna klimatu, okyselování oceánů a chemické znečištění. Uvnitř těchto dvou linií vzniká prostor tvarem připomínající koblihu, který tvoří ekologicky bezpečné a sociálně spravedlivé místo pro lidstvo. Hlavní úkol 21. století bude bezprecedentní: Dostat celé lidstvo do tohoto bezpečného a spravedlivého prostoru,“ věří Raworthová.

Hlavní úkol 21. století bude bezprecedentní: Dostat celé lidstvo do bezpečného a spravedlivého prostoru.
Kate Raworthová

Cíl je jasný, praktický návod ale v knize autorka neuvádí. Smyslem knihy z roku 2017 bylo poukázat na nutnost nových cest, jak přemýšlet o globální ekonomice i těch lokálních, které čelí řadě bezprecedentních změn.

Čtěte také

„My lidé jsme arogantní.“ Italský novinář Federico Fubini se zamýšlí nad pandemií a globalizací

Patří k nim namátkou rostoucí vliv digitální ekonomiky a robotizace, těžká váha finančního sektoru a nebývalý objem hypoték a státního dluhu, vliv spekulací a existence kryptoměn.

V energetice, stavebnictví a dopravě se rozvíjejí nové zdroje energií a materiály. Současně jsou tyto obory pod tlakem závazků ke snižování uhlíkových emisí v atmosféře a dalších opatření na zmírnění klimatické změny. Nové je i geopolitické rozložení, politika cel a tarifů. A roste i fenomén sdílené ekonomiky.

Stačí na toto všechno ekonomický jazyk a modely 20. století? Na to se ptá kniha Ekonomie koblihy. Listuje jí Daniela Vrbová.