Jak videohry pracují se strachem? Víc než prvoplánové lekání a nechutnost funguje zlovolná atmosféra

12. únor 2021

Moderátoři Questu Jarda, Lukáš a Šárka se bojí rádi. Proto se Šárka s chutí pustila do čerstvého pokračování skákačky Little Nightmares, která si skrz hororovou metaforu pohrává s peterpanovským syndromem. Jeho dítka se snaží uniknout tomu nejděsivějšímu, co se týká všech z nás. Stárnutí. Všichni tři se ale shodli na tom, že nejvíc se se strachem potýkali ve hrách, které považovali za bezpečné.

Jarda si hned zkraje postěžoval, že mu hororové hry nepřipadají strašidelné, ale i přes počáteční statečnost se nakonec podělil o pár zážitků, kdy jeho spodní prádlo málem nezůstalo suché. Šárka za etalon hororových her považuje sérii Silent Hill a je zklamaná, že většina ostatních pokusů ji vystrašit zůstává na stupnici daleko pod ní. Lukáš se nejvíc bál před víc než 20 lety u System Shocku 2 a jeho tehdejší děs už asi nikdy nic nepřekoná.

Nechutnost a gore jako určující prvek strachu vyřadili moderátoři rovnou, přišli ale na to, že za překvapivě velkou část u něj může zvuk. Zvuk zla, které nevidí, ale odněkud se ozývá a vyčkává, přičemž hráčská fantazie pracuje na plné obrátky, než aby byla zklamaná tím, že se má bát jen dalšího nepřítele.

V Little Nightmares 2 se ale hráči víc než zvuků či nepřátel mají obávat spíš krkolomného ovládání a nespolupracujících postaviček. Podle Šárky je druhý díl oproti jedničce zklamáním, který se rozhodl vydat spíš akčnějším směrem a místo krčení se ve stínech a pod peřinou servíruje hráčům dětské vrahy se sekerami. Atmosféru zalézající pod nehty záhy střídá frustrace, při jejímž překonání se nedostaví žádný pocit uspokojení, jako byste porazili vlastní strach.

Proč je důležité postavit se svým děsům a které hry vám v tom nepřímo můžou pomoct? Poslechněte si aktuální díl Questu a zjistíte, že nejste jediní, kdo po poctivém hororu kontroluje prostor pod postelí i koupelnu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.