Jakarta je nejrychleji se potápějícím městem na světě

Jakarta leží na bažinatém podloží. Do Jávského moře vtéká skrz město 13 řek. Není tedy divu, že zde dochází k pravidelným záplavám. A podle expertů bude hůř. Nejde ovšem jen o povodně, ale o to, že celé město postupně mizí z povrchu zemského.

Město se propadá do země

„Není to nic veselého. Podle našich modelů bude do roku 2050 celkem 95 % severní Jakarty pod vodou,“ komentuje výhled do budoucna Heri Andreasz Bandungského technologického ústavu (ITB). A podle britské televize to bohužel není žádná teorie.

Severní Jakarta se za posledních 10 let propadla o 2,5 metru a v některých částech klesá dál tempem 25 centimetrů ročně. To je téměř jednou tolik, než jinde na světě. Skoro polovina města je dnes už pod úrovní moře.

Například v distriktu Muara Baru stojí opuštěná jedna celá kancelářská budova. Přízemí je plné stojaté vody. Dům je totiž níž než jeho okolí a voda nemá kam odtékat. Stavby v Jakartě se zatím běžně neopouštějí, majitelé se je snaží zachránit alespoň dočasnými opatřeními. Nedokáží ale zabránit tomu, aby půda postupně neklesala.

Jakarta potřebuje náhradní zdroje vody|foto: Fotobanka Profimedia

Luxus na hliněných nohách

Severní Jakarta byla historicky kotvištěm a dodnes se zde nalézá také jeden z nejrušnějších přístavů v Indonésii TanjungPriok. Strategická poloha u ústí řeky Ciliwung byla důvodem, proč zde holandští kolonisté v 17. století postavili rychle se rozvíjející dopravní uzel. Dnes zde žije na 1,8 milionu lidí. Jedná se o mix obchodníků, chudých pobřežních komunit a významnou populaci bohatých čínských Indonésanů. 

Fortuna Sophiaová žije v luxusní vile s výhledem na moře. Potápění jejího domu není na první pohled viditelné, ale říká, že se ve zdech a sloupech každého půlroku objevují trhliny. „Musíme to stále opravovat,“ konstatuje u svého bazénu.

Žije zde teprve čtyři roky, ale dům už několikrát zaplavila voda. „Mořská voda se dostala dovnitř a zcela zatopila bazén. Nábytek jsme museli vynést do prvního patra,“ popisuje žena.

Developeři dokonávají obraz marnosti

Podobně jsou na tom ostatní. Obyvatelé, kteří měli dříve romantický výhled na moře, dnes hledí do fádní šedivé hráze, postavené a opravované v zoufalé snaze udržet moře před ní. „Příliv je každý rok o pět centimetrů výš,“ říká rybář Mahardi.

Nic z toho ale neodrazuje developery. Stále víc a víc luxusních apartmánu vyrůstá v severní Jakartě bez ohledu na riziko. Šéf poradního výboru indonéské Asociace pro rozvoj bydlení (DPP Apersi) Eddy Ganefo tvrdí, že už vládu upozorňoval, aby zde zastavila investice. Jenže jak sám říká, „dokud se budou apartmány prodávat, do té doby se zde bude stavět“.

Příčin je víc

I zbytek Jakarty se postupně potápí, byť pomaleji. Západní Jakarta se propadá tempem patnácti centimetrů za rok, východní deseti centimetrů a jižní pouze o centimetr ročně.

Zajímavé je, že podle BBC si obyvatelé v Jakartě zatím na rostoucí hladinu moře příliš nestěžují. Je to totiž jen jeden z mnoha kumulujících se problémů infrastruktury, kterým musí běžně čelit. A v tom právě spočívá největší nebezpečí. 

Většina pobřežních měst na světě je ohrožena kvůli vzestupu hladiny moře způsobeném klimatickou změnou. Ledovce za polárním kruhem roztávají a hladina moří se zvyšuje. V Jakartě to ale není jediná příčina.

Jakarťané odčerpávají spodní vodu

Město se rychle potápí i kvůli nadměrnému vyčerpávání podzemní vody. Jakarťané ji používají jako pitnou vodu, ale i na mytí, praní a další každodenní úkony. Kohoutková voda totiž není spolehlivá nebo dostupná ve většině oblastí. Lidé tak prakticky nemají jinou možnost, než čerpat vodu z hloubky. Jenže jakmile se voda vypumpuje, země si sedá, jako by se pod ní vyfukoval míč. A Jakarta se takto propadá stále níž.

Situaci zhoršuje laxní regulace, která umožňuje čerpání všem od jednotlivých obyvatel po obří korporace bez jakéhokoli reálného omezení. „Právo má každý od obyvatel po firmy až do určité stanovené výše. Problém ovšem spočívá v tom, že nikdo nebrání tomu, brát si víc,“ vysvětluje Heri Andreas.

Městský vodovod nefunguje

Lidé argumentují tím, že nemají na výběr, když nejsou úřady schopné zajistit dostatek vody jinak. A experti jim dávají za pravdu, když potvrzují, že Jakarta naplňuje pouze 40 % poptávky po vodě.

Loňská inspekce v centrální Jakartě ukázala, že z 80 kontrolovaných budov má 56 vlastní čerpadlo a 33 získává vodu nelegálně. Jakartský guvernér AniesBaswedan říká, že každý má mít licenci, aby měly úřady přehled, kolik vody se čerpá.

Zeď a ani laguny to nevyřeší

Úřady také doufají, že tzv. Velká Garuda – 32 km dlouhá přímořská zeď postavená kolem jakartské zátoky spolu se 17 umělými ostrovy – pomůže potápějící se město zachránit. Díky nizozemské a jihokorejské vládě vznikly umělé laguny, v nichž je možné úroveň vody snižovat

Loňská inspekce v centrální Jakartě ukázala, že z 80 kontrolovaných budov má 56 vlastní čerpadlo a 33 získává vodu nelegálně|foto: Fotobanka Profimedia

Podle zprávy tří nizozemských neziskových organizací z loňského roku se ale zdá, že přímořská zeď a ostrovy problém s poklesem země nevyřeší. Hydrolog Jan JaapBrinkmansoudí, že se jedná pouze o dočasné řešení, které získá Jakartě nějakých 20 až 30 let navíc.

Radnice to nechce vidět tak černě

„Ve skutečnosti existuje jen jedno řešení a všichni ho znají,“ prohlašuje Brinkman. Tím je naprosté zastavení čerpání podzemní vody a nahrazení jinými zdroji vody jako je déšť, řeky a voda vedená z velkých nádrží.  K tomu musí dojít nejpozději do roku 2050. 

Vedení Jakarty ale nechce vidět situaci tak černě. Čerpání vody je podle něj v pořádku, pokud občané budou dodržovat jistá opatření. Třeba hloubení metr hlubokých děr, jimiž by měla půda znovu absorbovat vodu. Kritici ale upozorňují, že takto se udrží voda jen na povrchu, čerpá se přitom i z hloubky několika stovek metrů. Existuje sice technologie na obnovu podzemní vody, ale je příliš nákladná. 

Je nutné vyčistit řeky

Příklady dobré praxe přitom existují. Klesání půdy se podařilo zabránit například v Tokiu už před 50 lety. Byznys tehdy musel začít používat pouze recyklovanou vodu.

Jakarta každopádně potřebuje náhradní zdroje vody. Ovšem jen vyčištění řek, přehrad a jezer je podle Heriho Andrease práce minimálně na deset let, uzavírá britská BBC zprávu o potápějící se indonéské metropoli.