Ve válce proti ruskému agresorovi používají Ukrajinci umělou inteligenci

Rusko na most do značné míry spoléhalo při zásobování svých jednotek na západním břehu. Výzkumná skupina z think tanku Open Minds Institute v Kyjevě procházela prostřednictvím algoritmů nepřeberné množství obsahu na ruských sociálních sítích.

Čtěte také

Putinova slabina? Sedm z deseti podporovatelů války rozhodně nesouhlasí s novou mobilizací

Také rozličné socioekonomické údaje od spotřeby alkoholu, pohybu obyvatel, vyhledávání na internetu až po spotřebitelské chování. Veškeré změny nálad mezi ruskými loajalisty a liberály pak dávala do souvislostí s možným osudem vojáků.

Tato velmi citlivá práce pomáhá dodnes v rozhodování Ukrajinců o průběhu války, včetně potenciálních budoucích útoků na Kerčský most, který je jedinou pozemní spojnicí Ruska s Krymským poloostrovem, vysvětluje zakladatel institutu Svjatoslav Hnizdovský.

Ukrajina se stále častěji snaží získat výhodu pomocí technologií umělé inteligence a pracuje s nimi různými způsoby. Konstruktéři dronů například využívají Chat GPT jako odrazový můstek pro technické inovace a vojáci si umělou inteligencí vypomáhají třeba při identifikaci cílů.

Umělá inteligence opravdu pomáhá

Přestože začali být ruští váleční blogeři při psaní příspěvků opatrnější, aby neprozradili informace, AI dovede analýzou obrázků a textů odhalovat potenciální stopy a dávat si jednotlivé střípky dohromady. To umožňuje denně generovat několik potenciálních cílů a informace o nich pak předat ukrajinské armádě.

Čtěte také

Neregulovaná umělá inteligence může internet zcela zahltit. Vznikne totální chaos, kde se ztratí úplně každý, varuje publicista Kartous

K určování cílů pomáhá také využívání modelů, které různí klienti používají ke sledování nálad ve společnosti ohledně jejich značek. S jejich pomocí je možné provádět mapování oblastí a předvídat, kde na ruské straně pravděpodobně panuje nízká morálka nebo dochází zásoby, což by z takových míst mohlo činit snazší cíle.

Kontrarozvědce pak umělá inteligence pomáhá například s identifikací lidí, kteří jsou náchylní k vyslyšení telefonických nabídek přivýdělku výměnou za geolokační snímky infrastruktury nebo vojenských objektů. V takových případech jsou vyhledávány souvislosti v různorodých souborech dat.

Představte si třeba zadluženého rozvedeného člověka, kterému hrozí, že přijde o byt a péči o děti. Otevře si účet v zahraniční bance a je zachycen s telefonem nedaleko místa, kam později dopadnou rakety, přibližuje Economist.

Přílišná důvěra v AI? 

Kromě bodového propojení jsou vyhodnocovány i sociální sítě a datová analýza pomáhá ukrajinským vyšetřovatelům identifikovat také ty, kdo obcházejí protiruské sankce.

K masivnímu rozvoji využití technologií vyzval v listopadu 2019 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, připomíná Economist.

Čtěte také

Ivan Štern: Umělá inteligence a humor

Výsledkem apelu je strategický model Centra operací pro vyhodnocování hrozeb zásobovaný širokou škálou informací, některé jsou získávány od hackerů. Model sleduje například změny cen, používání telefonů, migraci, obchod, energetiku, politiku, diplomacii nebo vojenský vývoj.

Geograficky označené fotografie, potenciálně důležité pro obranu země, mohou dodávat i občané prostřednictvím vládní aplikace s názvem Diia, což v ukrajinštině znamená „akce“.

Existují ale i obavy, že přílišné nadšení pro toto odvětví může odklonit zdroje, které by jinde přinesly větší užitek. Jako riziková je někdy vnímaná i přílišná důvěra v umělou inteligenci.

Emeritní profesor Naval Postgraduate School v Kalifornii John Arquilla se obává, že navíc dochází k přílišné centralizaci rozhodování, což utlumuje kreativitu menších skupin. Takové hodnocení je podle Economistu jistě k diskuzi. 

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Zuzana Marková a Tea Veseláková.