Knihovny jako fyzické místo nemůže umělá inteligence nikdy nahradit, myslí si šéf pražské bibliotéky Řehák
„Když jsem se před lety stal ředitelem Městské knihovny v Praze, měli jsme plno politiků, kteří otevřeně říkali, že nechtějí stavět nové budovy, protože všechno je přece na internetu. Dnes už nikdo takový – pokud si tedy přeje být znovu zvolený –, takovou věc nikdy neřekne,“ je přesvědčený ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Knihovny totiž nejsou jen o informacích uložených v knihách, ale plní ve společnosti celou řadu funkcí.
„A jedna z nich je, že jsou fyzickým místem,“ říká Řehák. „Kdybychom použili sociologické termíny, tak jsou místem, které kultivuje, kde se lidé potkávají, kde se socializují. Doslova jsou místem, kde mají možnost načerpat nové ideje, inspirovat se. A toto fyzické místo zcela jistě nenahradí umělá inteligence ani počítače.“
Čtěte také
Obavy ředitel knihovny nemá ani o budoucnost papírových knih, i když připouští, že dlouhodobě klesají výpůjčky knih, a to hlavně v naučné literatuře. „Už se ani nevyplatí je tisknout, protože už když se vážou do desek, jsou zastaralé,“ poukazuje na rychlost vývoje poznání, které papír nestíhá reflektovat.
„Například v elektronice už papírové knihy zdaleka nemají monopol na vědění. Ale zcela jistě se papírová kniha nevytrácí jako umělecké dílo a artefakt. Je také velmi silnou součástí našeho kulturního kánonu. Půjčování knížek ještě dlouho bude v součtu velmi zajímavou součástí toho, co knihovny doopravdy dělají,“ věří Tomáš Řehák.
Knihy přežijí i AI
Šéf sítě pražských knihoven se domnívá, že knihovny nezmizí ani v době umělé inteligence. Zcela jistě se ale změní.
„Bibliotéka totiž může ručit za autenticitu některých zdrojů, ne ale za pravdivost, to je jiná kapitola. V době falešných zpráv, tedy ‚fake‘ vlastně čehokoliv – a AI bude nepochybně znamenat velký otřes, protože je velmi efektivním nástrojem pro výrobu fakeových pseudozdrojů –,může právě knihovna plnit roli ověřování informací,“ domnívá se.
„Tam vám řeknou: ,Ano, opravdu v tomto časopise tehdy vyšel nějaký článek, tedy je to potvrzené‘.“
Knihovny nikdy nebyly jen půjčovny knih
A co čeká knihovny v blízké budoucnosti, například v nejbližších deseti letech? „Nejsem si jist, co je čeká, ale bude to super,“ nepochybuje Řehák. „Ve skutečnosti dnes není mnoho profesí, které by procházely tak bouřlivými změnami, jako je knihovnictví a činnost knihoven.“
Čtěte také
„To základní zůstane stejné – knihovny jsou pilířem vzdělané demokratické a kulturní společnosti a pomáhají rozvoji vzdělávání, vědomostí, ekonomiky atd. Jsou součástí identity a kultury, která nás spojuje. A přispívají k tomu, abychom si vzájemně rozuměli, abychom dokázali najít společnou řeč, abychom o sobě věděli,“ vyjmenovává Řehák.
„Občas slyším novinářská klišé, podle kterých ,nejsou knihovny jen půjčovny knih‘ – ale ony tím nikdy nebyly,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Zaostřeno Jakuba Luckého. Navštívil totiž pro nás nezvyklé knihovny v nákupním centru Kista Galleria z předměstí Stockholmu, nebo ve finských Helsinkách, kde se budova jmenuje Oodi.
Související
-
Vede Parlamentní knihovnu. „Je to pocta, parlament je pilíř naší státnosti,“ říká historik Tikovský
Ředitele Parlamentní knihovny a historika Ondřeje Tikovského přivedl k zájmu o minulost dědeček. „Od mala jsem hltal příběhy, které mi perfektně vyprávěl,“ vzpomíná.
-
Dřív bylo bohatstvím mít informace, teď je bohatý, kdo se jimi nenechá zahltit, říká šéf knihovny
„Hluboký, kulturní sentiment k papírové knize tady stále je. Nemusí každý vědět, že to je skutečně česká záležitost,“ tvrdí ředitel pražské Městské knihovny Tomáš Řehák.
-
Český knihovnický systém je unikátní, všichni držíme pospolu,...
Jaká je současnost i budoucnost muzejních knihoven? Hostem Magazínu Leonardo byl ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
