„Jako body v supermarketu.“ Za péči o zdraví budou pojišťovny své klienty odměňovat, plánuje ministr Válek

Kdybychom se teď zaměřili na veřejné pojištění: vy údajně chcete rozpustit rezervní fondy zdravotních pojišťoven, na kterých je momentálně asi 50 miliard. Kam by ty peníze šly?

Ono to tak úplně není. My nechceme rozpustit rezervní fondy – ty peníze, které pojišťovny v tom roce vyberou, v tom roce vždy rozpustí. Chceme, aby v tom byl lepší řád a systém než v tom našem porevolučním, bismarckovském systému zdravotního pojištění. Protože systém kancléře Bismarcka je 100 let starý, je potřeba jej kultivovat.

Velmi zjednodušeně: aby systém financování veřejného zdravotního pojištění byl dlouhodobě udržitelný, je potřeba podpořit a bonifikovat ty, kteří pečují o svoje zdraví.

Čtěte také

Srdci škodíme přemírou alkoholu, fastfoody i energy drinky, varuje kardiolog. Jak prodloužit život ve zdraví až o deset let?

Péče o zdraví má dva rámce. Jeden rámec nabízí stát, to jsou preventivní prohlídky a screeningy. Druhý rámec je to, co sám děláte pro své tělo: nepijete, nekouříte, sportujete, snažíte se držet životosprávu, nemáte nadváhu.

Ti, kteří se o svoje tělo starají, by měli být bonifikováni. Oni jsou bonifikováni tím, že jsou v lepší kondici a v seniorním věku jsou v daleko lepším stavu – podívejme se na některé seniory z řad třeba umělců nebo sportovců, to jsou pravdu v jiné kondici. Nicméně já bych chtěl, aby byli bonifikováni ze systému zdravotního pojištění, tak, aby pak v seniorním věku mohli o části peněz, které každý rok do toho systému dávají, sami rozhodovat.

A to je ten fond prevence, který by měl vzniknout?

To by byl fond prevence.

Současně pojišťovna musí zajistit péči pro své klienty. Tu může zajistit jedině tak, že řekne absolventovi lékařské fakulty: pojď, nastup v Pelhřimově na internu, tam mi chybí internisti a já ti budu platit tři roky za to, že tam budeš pracovat. A to je další fond, který by měl přispívat vlastně na rezidenční místa a na vzdělávání a lékařů.

A ten nazýváte jak?

My ještě nemáme definitivně vyladěné, jestli bude více fondů nebo jeden fond. Chceme ale jasně definovat, na co všechno pojišťovny ty peníze mohou použít – aby si každá pojišťovna vybrala, co z toho balíčku použije nebo nepoužije, a klient se pak rozhodl, ke které pojišťovně jde.

A co by vlastně bylo tou motivací, aby člověk zásadně změnil životosprávu a začal se odpovědněji starat o své zdraví? Co konkrétně?

Čtěte také

Cukrovku druhého typu měli dřív starší lidé, v budoucnu se ale kvůli tloušťce bude týkat i lidí kolem dvaceti let

To, že se mu budou hromadit na jeho osobním účtu u pojišťovny peníze, se kterými pak bude moci nakládat. Může například dětem zaplatit hory a pohybové aktivity, bude si moci v seniorním věku si zaplatit lázně. Část pojištění, které odevzdáte, prostě ta pojišťovna neutratí, ale bude se vám hromadit na vašem osobním účtu.

Něco jako zdravotní stavební spoření, nebo jak to nazvat?

No, ano. Já bych to nazval takovým sbíráním bodů v supermarketu.

Proč ale by z těch zdrojů zdravotních pojišťoven, jak jsem četl, měly být placeny třeba státní instituce jako Ústav zdravotnických informací? Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Fridrich to označuje za skryté tunelování zdrojů veřejného zdravotního pojištění.

Ústav zdravotnických informací z toho úplně být placen nemá, protože ÚZIS je samostatným zařízením, jehož činnost je hrazena většinou z grantů, protože stejně jako Státní zdravotní ústav je to zařízení s velkým vědeckým potenciálem a mezinárodními granty řádově ve stovkách milionů eur. Nicméně, dělá servis a činnosti pro pojišťovny, ze kterých pak pojišťovny vychází, dělá pro ně analýzy a není důvod, aby stát bral daňovým poplatníkům další peníze a převáděl je ÚZISu – tyto analýzy, které pojišťovny potřebují, si musí zaplatit přímo.

Čtěte také

Doplatky pojišťovnám: „Pacienti by hradili rozdíl v ceně, ne celou částku,“ objasňuje novelu náměstek ministerstva

Ono to není soutěžení o peníze daňových poplatníků, o využití těch peněz na zdraví. Je to o tom, že musíme pojišťovny donutit – „přesvědčit“ pojišťovny bych použil raději – aby začaly jednak fungovat daleko efektivněji a opravdu hlídaly, jestli za tu péči, kterou platí, získávají jejich klienti kvalitní péčí. A za druhé, aby se opravdu staraly o svoje klienty a tu péči jim zajišťovaly.

Ono se to prezentuje tak, že se rozpustí ten rezervní fond. Co kdyby přišla nová pandemie a pojišťovny nebudou disponovat v tu chvíli těmi rezervními prostředky, které dnes mají, pokud vím, povinnost držet ve výši 1,5 % průměrných ročních výdajů za předcházející tři roky?

Bezesporu jim fondy zůstanou, protože minimálně mají průběžné financování, které tam chceme u těch osobních účtů zavést. A pokud přijde opravdu nějaká extrémně mimořádná neočekávaná situace, pak stejně jako v každé extrémní mimořádné situaci musí stát cíleně přispět na řešení té situace. To nejsou věci, které jde plánovat.

Čtěte také

Deficit personálu nevyřešíme rušením nemocnic v regionech. Přesčasy byly, jsou a budou, říká ředitel Sohlich

Ty pojišťovny mají rezervní fondy na to, aby mohly dokrývat výkyvy. Bezesporu je potřeba, aby pojišťovny měly částku, kterou v rámci úhradové vyhlášky nerozdělí a kterou mohou použít jednak k bonifikacím klientů – kteří jim snižují náklady a starají se o svoje zdraví – jednak k podpoře těch oblastí a programů, kde je nedostatek lékařů: primární péče tam, kde chybí; péče o děti tam, kde chybí; péče o dětské psychiatrické pacienty tam, kde chybí.

Shodou okolností jsme to zrovna včera řešili na radě poskytovatelů (zdravotnických služeb, pozn. red.) a budeme to řešit s řediteli pojišťoven, jak nakonec tu legislativu nakonec v Poslanecké sněmovně vyladíme, protože máme řadu připomínek, které teď vypořádáváme, diskutujeme –předpokládám, že někteří poslanci přijdou s velmi konstruktivními pozměňovací návrhy. Proto toto diskutuji i s opozicí, s lidmi, kterých si velmi vážím, jako je profesorka Adámková.

Jak si ministr Válek představuje harmonogram změn v českém zdravotnictví a počítá i s rušením některých nemocnic? A jsou výpadky poskytování zdravotní péče způsobené protestem mladých lékařů už minulostí? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.