Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu stál u kolébky piaristického areálu v Bílé Vodě před 300 lety

Jakub Arnošt z původně jihotyrolského rodu Lichtenštejn-Kastelkornů se narodil v dolnoslezské obci Hertwigswalde, dnešních polských Doboszowicích. Jako potomek hraběcího rodu, druhý v pořadí byl určen pro duchovní kariéru.

Nejprve studoval filosofii a právo v Brně a Olomouci. V letech 1709 až 1712 studoval na Collegiu Germanicu v Římě, kde získal doktorát z teologie a později i církevního práva.

Už roku 1709 se stal kanovníkem olomoucké kapituly a v roce 1713, ještě v Římě obdržel kněžské svěcení. Působil při biskupské kanceláři v Olomouci a zároveň byl arcijáhnem v Opavě. V roce 1717 se stal členem kapituly v Salcburku, kde brzy povýšil na post předsedy konsistoře.

V letech 1728-1745 byl Jakub Arnošt biskupem sekavským. V roce 1738 byl zvolen biskupem olomouckým. Roku 1743 korunoval Marii Terezii na českou královnu jako vůbec jediný olomoucký biskup v dějinách země.

Na olomouckém biskupském stolci seděl až do roku 1745, kdy byl zvolen arcibiskupem salzburským a úřad vykonával až do své smrti v roce 1747.

Při dělení otcovského panství Malenovice roku 1724 připadly Jakubu Arnoštovi Pohořelice. Byl také vlastníkem rodného panství včetně obce Bílá Voda. Ty byla v době přelomu 17. a 18. století malou obcí bojující s přílivem protestantismu, který byl ve Slezsku povolen. Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu se rozhodl zdejší víru povzbudit jednak podporou tradice mariánských poutí, ale zejména vybudování piaristické koleje, která by pozvedla víru a vzdělanost zdejších obyvatel.

Rozhodl se tak po vzoru svého strýce, který založil v Kroměříži rovněž piaristický klášter, a to již v roce 1714. Složil velké prostředky do nadací, z nichž byly financovány stavby piaristického areálu i jejich pozdější provoz. Stavba byla zahájena již v roce 1724 a už na podzim téhož roku sem přišli první řeholníci.

Jako první se stavěla kolej, tedy samotný klášter piaristů. Stavba byla dokončena v roce 1733. Hned na to byla budována část určená pro gymnázium a obecnou školu. V roce 1727 zahájili vyučování a rokem 1751se zde otevírá i filosofické studium přístupné i světským žákům.

Zvláštní a významnou částí vzdělávání v Bílé Vodě byl hudební seminář, založený roku 1733, který si vydobyl vynikající pověst. Nejvýznamnějším rektorem koleje byl zdejší odchovanec P. Antonín Brossmann, rektor koleje v letech 1778–1787, který podporoval divadlo a hudbu. Přátelil se s významným hudebním skladatelem své doby Karlem Dittersem von Dittersdorf, který v té době působil na nedalekém biskupském zámku Jánský Vrch.

Unikátní barokní areál koleje a kostela Navštívení Panny Marie začal vznikat před 300 lety|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Piaristé převzali i správu bývalého poutního kostela Navštívení Panny Marie. Ten jim byl svěřen do duchovní správy a ne nadarmo u něj postavili celý svůj klášterní areál. V roce 1727 u něj byla z popudu otců piaristů obnovena farnost. Po několika odkladech začala roku 1755 i přestavba kostela, která se protáhla do roku 1777. To byla také poslední stavební práce, kterou řeholníci realizovali.

Po smrti Jakuba Arnošta z Lichteštejna-Kastelkornu se rozvoj celého areálu zastavil. Nejhorší ranou však pro Bílou Vodu i klášter byla prohraná prusko-rakouská válka v roce 1742. Bílá Voda se ocitla na hranici odtržena od svých někdejších studentů i podporovatelů, kteří skončili v Prusku.

Po státním bankrotu Rakouska navíc byly znehodnoceny vklady a nadace, které ústav financovaly a tak bylo v roce 1829 zrušeno gymnázium. V roce 1872 přebírá i hlavní školu stát a v rukou piaristů zde tak zůstává pouze farnost. Tu spravují až do roku 1938, kdy umírá poslední řeholník P. Adolf Pospíšil. Tím se působení tohoto řádu na nejsevernější výspě českého Slezska uzavírá.

Více o osobnosti Jakuba Arnošta a o působení piaristů v obci můžete poslechnout v dokumentu Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu a jeho Bílá Voda.