Jan Fingerland: Amerika a Írán se chytly pod krkem, a bude těžké se pustit
Podle některých znalců jsou války něco jako bouřky. Vznikají i nezáměrně, jen proto, že se navrší příliš mnoho faktorů ve stejném období na jednom místě. Například v soupeření Spojených států a Íránu.
Věcí, které se v posledních týdnech a měsících odehrály v oblasti Blízkého východu, je už opravdu hodně. Nejvýraznější je ostřelování lodí v okolí Jemenu tamním hnutím Húthíů a opětování palby ze strany Američanů.
Čtěte také
A pak také útoky na americké základny, včetně té v Jordánsku ze strany proíránských jednotek, a následná americká ozbrojená odpověď.
Ta si vyžádala desítky mrtvých, z toho údajně částečně civilistů. Američané také předvedli své schopnosti: například vyslali strategické bombardéry letící až ze základen ve Spojených státech.
Amerika kontra zmocněnci
Vesměs jde o střety Američanů a jejich spojenců na jedné straně, a jednotek, které jsou v různě blízkém vztahu k Íránu a jeho regionálním zájmům. Kontextem je také válka v Gaze, hrozba spuštění války mezi libanonským Hizballáhem a Izraelem, a blížící se volby v samotných Spojených státech.
Čtěte také
Střety podněcuje Teherán, a v této souvislosti vzniká řada otázek: zejména o co mu jde a zda se mu nemůže celá věc vymknout z rukou. Dříve nebo později totiž přestane platit kalkulace, podle které se Teherán může od zodpovědnosti distancovat s tím, že útoky podniká někdo jiný.
V nějakém okamžiku, který možná už nastal, dospějí Američané k závěru, že už budou nuceni udeřit přímo na Írán, čímž by situace dostala nový rozměr a přiměla i Íránce reagovat otevřeněji, než by sami chtěli.
Není také jasné, zda by Íránci opět útočili sami, anebo prostřednictvím spojeneckých nestátních aktérů. A také, jestli by útočili na americké jednotky, anebo americké spojence, od Izraele až po státy Arabského poloostrova.
Čtěte také
Podle některých odhadů Teherán už pracuje na deeskalaci, protože se chce přímému střetu vyhnout. Sám má příliš mnoho problémů doma. Doléhají na něj sankce, ale také nespojenost obyvatel, nyní ze strany nejrůznějších skupin obyvatel.
Vojenská konfrontace se Západem by sice mohla vybičovat vlasteneckou vlnu, ale také zcela zruinovat už tak špatně řízenou ekonomiku a osudově oslabit režim se stále slabší legitimitou.
Biden na plotě
O přímý střed nestojí ani Joe Biden. Vleče za sebou pachuť z odchodu z Afghánistánu, ale také otázku, zda opovážlivost Teheránu není odrazem neúspěchu jeho přístupu k Íránu. Není přitom jasné, zda by šlo o neúspěch Obamovy – a Bidenovy – dohody s Íránem, nebo jejího vypovězení ze strany Trumpa.
Čtěte také
Washington si nemůže dost dobře dovolit nereagovat i na takové věci, jako je blokování přístupu k Suzezu, ale staví ho to do těžkých dilemat. Část americké veřejnosti se domnívá, že Biden je slabý, naopak část demokratických voličů mu zazlívá podporu Izraele – a to ho může stát kriticky potřebné hlasy v letošních volbách.
Za slabého Bidena evidentně považuje nebo považoval i Írán. Možná kalkuluje s tím, že prezidentem nakonec bude Trump a v Teheránu chtějí ještě před tím maximálně zlepšit své postavení. Například vytlačit Američany z jejich základen v Sýrii, Jordánsku i Iráku, která je Íránu nepříjemná. Zejména jde o jejich pobyt v sousedním Iráku, a také základnu at-Tanf na jihovýchodě Sýrie, kde američtí vojáci omezují pohyb zbraní a drog organizovaný proíránskými silami.
Odchodu Američanů z Iráku a Sýrie po vzoru Afghánistánu Íránci nedosáhnou, ale určitě se jim může podařit změnit spoustu věcí, včetně vyvolání dopadů, s nimiž sami nepočítali, ať je to stupňovaná americká odpověď přímo Íránu, zřetězení konfliktu v napjaté oblasti, neúmyslné posílení Islámského státu, který se v oblasti udržel, nebo posílení Bidena jako prezidentského kandidáta - či naopak jeho oslabení zvolení Donalda Trumpa.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
