Je třeba naslouchat mýtům, které vysvětlují naši existenci. Seriál Afrodramaturgie představuje zásadní hry afrických dramatiků
José Pliya: Maska Siky
Maska je pro nás, Evropany, takřka synonymem Afriky. Z Afriky, konkrétně z Beninu, pochází i dramatik José Pliya. Je to autor-světoběžník. Jeho otcem byl slavný dramatik Jean Pliya, který patřil také k významným osobnostem beninského kulturně-politického života. José žil v Nigérii, Kamerunu, ve Francii, na karibských ostrovech.
Všechny moje postavy nosí masky, schovávají svou pravou tvář před ostatními, skrývají nějakou pravdu. Já se soustředím na okamžik, kdy tyto masky padají.
José Pliya
Čtěte také
Možná si říkáte, že maska je vzhledem k původu autora, vlastně přirozená rekvizita jeho hry. Nenechte se mýlit, pro Pliyu je maska jen záminkou. Vůbec mu nejde o její konkrétní ztvárnění, její sakrální povahu. Naopak. Pliya tvrdí, že se z africké masky stala turistická atrakce, součást folklóru. Chápe masku jako metaforu. Francouzský režisér François Prevend, který uvedl Masku Siky v roce 2000 ve světové premiéře, použil ve své inscenaci místo jorubské masky kus dřeva.
Stejně jako v jiných Pliyových hrách je v Masce Siky minulost konfrontována s přítomností, skutečnost se sny, paměť s realitou. Autor hledá odpověď na otázku „Kdo jsem a co jsem vykonal?“ Říká: „Jestli mám nějakou obsesi, pak je to potřeba odpovědnosti.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
