Je tu doba bez zájmu o mluvený projev, ale ti mladí z toho nakonec vyrostou, doufá Vepřek alias Běžící češtinář
Běžící češtinář je profil na několika sociálních sítích, který Jarmil Vepřek využívá pro popularizaci výuky českého jazyka. Má přibližně 60 tisíc sledujících a říká, že obsahově nejvíc negativní jsou diskuse o politice. „Vliv angličtiny je věc, která na sítích nutně být musí. Angličtina je všude a nedá se jejímu vlivu ani vyhnout,“ konstatuje.
„Hodně záleží i na tom, kde se na sociálních sítích člověk pohybuje – a když jsem analyzoval politické diskuse na Facebooku, je to asi to nejnegativnější, co tam můžete najít. Nic pozitivního tam nikdo nepíše. Neustále útočí jeden na druhého, ať už na politiky, nebo jeden volič na druhého voliče. A to asi znáte všichni,“ tvrdí češtinář Vepřek.
Učí hlavně online, ale má i přednášky pro studenty. Nejenže se na sítích sám pohybuje už od svých 15 až 16 let, ale s mladými je v pravidelném kontaktu.
Anglicismy?
Co říká na změnu češtiny? „Vycpávková slova využíváme všichni, říkám tomu odpadní částice. Je to přirozené, když jde o nepřipravený projev. Ale mladí je používají ve velké míře, nemají potřebu každým slovem vysvětlovat nějaký obsah. Nastala doba bez zájmu o mluvený projev.“
Čtěte také
„Dnes, když mluví dva patnáctiletí, zní to po celé republice úplně stejně. Ze sta slov tak 20 předá nějaký obsah. Já se jim nesnažím říkat, že je to špatně a že zničili češtinu. Většina z nich z toho totiž jednou vyroste. Až jim bude 30, tak už od nich neuslyšíte jen samé: ,Kámo, kámo‘. To už budou mluvit o důležitějších věcech,“ myslí si.
„Je to přirozený vývoj a ani já se netrápím tím, jak se čeština vyvíjí, protože by se každý češtinář, který to dělá, musel zbláznit. Tedy kdyby bral každou změnu, každý anglicismus jako úpadek, aby říkal, že čeština zahyne apod.“
„Jazyk se někam vyvine a jednotlivec, ani několik, s tím nemá šanci nic udělat.“ A protože je i podle Běžícího češtináře elektronické komunikace stále víc, „tak nemůžeme očekávat, že přijdou noví obrozenci a vrátí to zpátky“.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Markéty Vozkové.
Související
-
Anglicismy jsou součástí vývoje jazyka, říká překladatelka Michala Marková
Překládat z angličtiny se učila na textech Pink Floyd. Dnes patří mezi kmenové spolupracovnice nakladatelství Argo, kam se dostala přes kontakt v telefonním seznamu.
-
„Anglicismy v češtině? Situace není tak dramatická,“ říká jazykovědec Prošek
Jde to s naší mateřštinou z kopce? Odpovídá na Dvojce Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A dokonce prozradí, co i jemu dělá v češtině potíže.
-
Vpád INGŮ do českých zemí aneb Anglicismy v češtině
Slova anglického původu zakončená na -ing do češtiny pronikají stále rychleji. Jste si jistí, že jim vždycky správně rozumíte? Zkuste si to v kvízu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
