Jen já a nic víc. Terapie tmou může ovlivnit naši další cestu, není ale pro každého, říkají odborníci
Terapie tmou se provádí ve speciálně upraveném prostředí, kde není jediný foton. Nejen bez světla, ale většinou i v tichu a o samotě bývají lidé nejčastěji sedm dní a nocí. Bez kontaktu s blízkými a bez běžných zabavovačů, jako jsou telefony a internet, tráví čas se svými myšlenkami, čelí strachům a rekapitulují vlastní život.
K terapii tmou, respektive technice omezené zevní stimulace, zaujímají odborníci mnohdy až protichůdné postoje. Někdo ji považuje za zdroj hlubokých prožitků, které mohou mít až charakter přechodových rituálů. Jiní hovoří o nedostatku důkazů o účinnosti metody, dalším vadí komerční využití terapie tmou a její realizace lidmi, kteří pro terapeutickou práci nejsou adekvátně vzděláni.
Na zmíněný nedostatek důkazů o účinnosti terapie tmou reagovali před časem psychologové Martin Kupka a Marek Malůš, kteří se tématu věnují a spolu s výzkumníkem Martinem Charvátem napsali knihu Terapie tmou – katamnestická studie. V ní zkoumali, jak terapie tmou ovlivnila životy lidí, kteří ji absolvovali, i to, jak dlouho takové efekty vydržely.
„Já sám jsem svůj první pobyt ve tmě absolvoval ve dvaadvaceti letech a do tmy posíláme i studenty psychologie, když o to mají zájem,“ říká Malůš, který v současné době pracuje na Katedře psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Častěji ale terapii tmou vyhledávají lidé starší, kteří už mají podle Malůše „více odžito a mají více materiálu, který pak během svého pobytu zpracovávají“.
Ze tmy si klienti nejčastěji odnášejí citlivější vnímání a lepší vztah k sobě samému. Martin Kupka z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dodává, že už samotný zážitek pobytu ve tmě umožní člověku udělat v životě „úkrok stranou“, což může významně ovlivnit jeho další cestu. To je podle něj vlastně i podstata terapie obecně.
Ačkoliv z výzkumu vyplývá, že terapie tmou nemívá patologické dopady, lidově řečeno, že by se tam člověk zbláznil, není tato metoda pro každého. „Neměl by tam jít třeba člověk, který má za sebou nějakou výraznou traumatickou zkušenost, kterou nemá nijak zpracovanou,“ varuje Kupka.
Zároveň také upozorňuje na riziko, že řada komerčních poskytovatelů terapie tmou nemá v týmu k dispozici psychologa či psychoterapeuta, co by člověku s touto zkušeností, která navíc může být i vytěsněna do nevědomí a během pobytu ve tmě se vyjevit, adekvátně pomohl aktuální prožívání zvládnout.
Poslechněte si celý rozhovor o terapii tmou v záznamu Diagnózy F, kterou vysíláme každý čtvrtek od 17 hodin!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
