Jiří Berounský: Václav Klaus a evropské volby
Je známo, že Václav Klaus, náš bývalý prezident, je známým kritikem Evropské unie jak u nás, tak v Evropě a možná i ve světě.
Těžko říct, jestli si ale uvědomuje, že jeho protiunijní aktivity mohou sloužit silám, které jsou v rozporu s tím, v co vždycky věřil a co nám vždycky tvrdil. Že je totiž bytostným demokratem.
Petr Holub: Proč Evropu neovládli populisté
Jedna okolnost ve výsledcích evropských voleb nehraje. Protievropští skeptici a populisté prý prohráli, podle některých na celé čáře, protože nemají ani čtvrtinu mandátů v evropském parlamentu.
Ve svém nedávném komentáři k evropským volbám, který uvádějí Lidové noviny, ostatně řekl: „Hrozí, že demokracie ještě dále ustoupí do pozadí.“ A při tom nedávno podpořil německou AfD, která rozhodně nepůsobí demokratickým dojmem, spíše naopak, ale je proti Evropské unii, to je totiž hlavní kritérium.
Z toho důvodu je mu sympatický i polský PIS, z toho důvodu chválí Orbána i Salviniho, i když právě všechna tato uskupení možná vykazují onen deficit demokracie – což je termín, který právě pro celý mechanismus Evropské unie vždy používal Václav Klaus.
Jeho kritika zde ale bohužel nekončí. Nastupuje ironie, když zesměšňuje Piráty i malá politická erudovanost, když se děsí nad úspěchy zelených a odsuzuje je. Zelení jednak reagují na akutní problematiku našeho životního prostředí, jednak na akutní problematiku celé naší planety a nebylo pro žádného politika žádným překvapením, že posílili, notabene důvodem k pohrdání.
Evropská unie jako jediná šance
Nastupují bohužel i nepravdy, když Václav Klaus konstatuje, že, „zastrašování voličů vedlo k tomu, že strašně těžko vznikají a prosazují se k Evropské unii kritické politické strany. Proto tolik lidí zůstalo doma, proto tolik lidí nemělo koho volit.“
Thomas Kulidakis: Volební účast v eurovolbách a budoucí předseda Evropské komise
Letos přišlo k volbám do Evropského parlamentu nejvíc Evropanů za posledních dvacet let.
Kdo koho zastrašoval, kde? V novinách, či v televizi? To prostě není pravda. A k těm lidem, kteří zůstali doma: těch bylo letos v České republice o deset procent míň, než při minulých evropských volbách.
Nerozlišovat při odmítání Evropské unie jednotlivá uskupení jen proto, že jsou proti EU a názor na užitečnost nebo odmítání Evropské unie jsou ale dvě různé věci. Každý má pochopitelně právo na svůj názor. My se domníváme, že pro menší stát, jakým je Česká republika, je Evropská unie jedinou šancí.
Ostatně pro všechny menší státy. Ale i pro ty velké, protože i ony jsou proti světovým ekonomickým gigantům, jako jsou Spojené státy a Čína a proti budoucím světovým gigantům, jako je Indie, nebo Brazílie, vlastně malé.
Evropa jako taková má šanci, její polovina miliardy může být důstojným konkurentem. Ta vysoká životní evropská úroveň nevznikla sama od sebe. A co není nevýznamné: jsme kontinentem, který už tři čtvrtiny století nepoznal, co je to válka. Proto nás mrzí, když náš bývalý prezident tvrdí, že jsme otvírali lahve se šampaňským, když jsme slyšeli výsledky referenda o brexitu. Ne, větší část národa je jistě neotvírala.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
