Jiří Kratochvil: Liška v dámu. O velké lásce ve zlých časech, o naději a cestě ke svobodě

Četba nás zavádí nejprve do Institutu experimentální medicíny I. P. Pavlova, který má svými experimenty pracovat na tom, aby Hospodář „mohl hospodařit na celé téhle planetě ... ji ovládnout jak shora z kosmu, tak i zespodu, ze zvířecích hlaviček“. Označení Hospodář odkazuje ke Stalinovi a jeho panování. A Kratochvil, který mimochodem vystudoval češtinu a ruštinu, si pohrává s představou, co by se mohlo dít, kdyby vládce Stalinova typu mohl skutečně prostřednictvím vědy (například genetických manipulací) ovládat nejen svět lidský, ale i zvířecí a vlastně celý kosmos.

Liška rozvědčice

Přebal knihy Liška v dámu Jiřího Kratochvila|foto:Nakladatelství Druhé město

Vypravěčkou části příběhu je Liška Sylva, která tu byla zkonstruována pro roli rozvědčice. Spisovatel – demiurg tohoto příběhu – nechává proměnit lišku v dámu a opět obrůst liščí srstí. Sám v autorské poznámce připomíná román Davida Garnetta Lady into Fox i Vercorsův román Sylva – české překlady obou těchto knih vyšly ve druhé polovině 60. let 20. století. A vysvětluje: „Navázal jsem na oba romány a spojil liščí příběhy, proměnu lišky v dámu a zas zpátky v lišku, a na rozdíl od Garnetta a Vercorse jsem je zasadil do historického kontextu a sledoval pak obě proměny krok za krokem.“

Estébák Pavlík

Druhá linie příběhu, s první se propojující, je vyprávěna v er-formě s občasnými vstupy autorského vypravěče. V té se zpočátku ocitáme v Brně, v sídle STB „na Lenince“, kde je zase pro úlohu agenta školen mladý inteligentní dělník Pavlík.

Čtenáři a posluchači sledují nejenom, jak dopadne setkání těchto dvou neobvyklých hrdinů, ale i to, jak se za kulisami dějin, v zlopověstných laboratořích mocipánů, snovají nitky příběhů, které tak či onak dopadají na nás všechny.