Jiří Leschtina: Bruselský audit a omšelý marketing premiéra Babiše
Ihned poté, co do Česka dorazila z Bruselu finální zpráva o střetu zájmů Andreje Babiše, reagoval na to premiér: „Je zcela absurdní, že Brusel vykládá český zákon, navíc úplně nesmyslně.“
Premiér tak sám naznačil, že závěry auditu nejsou pro něj příznivé. Zároveň se v Babišově větě odráží jeho pokus dál opíjet národ poněkud už omšelým marketingovým rohlíkem.
Čtěte také
Premiér odvádí pozornost od toho, že Evropské komisi až tak nejde o český zákon. Ale hlavně vyžaduje dodržování evropského nařízení, které má bránit tomu, aby dotace z kapes evropských daňových plátců sloužily „osobnímu hospodářskému zájmu“ vrcholných politiků. V našem případě zájmu premiéra, který zrovna neoplývá vstřícností vůči Evropské unii například při řešení problémů uprchlíků.
Evropská unie si jistě už své zájmy ochrání a nenechá své peníze bez dalšího plynout do České republiky, pokud došla k závěru, že osobním hospodářským zájmem premiéra Babiše je maximalizovat dotace pro Agrofert. Kdo ale bude chránit české daňové poplatníky?
Těžko se mohou spoléhat na politiky, kteří buď spolupracují s Babišovým hnutím ve vládě, nebo v opozici jen bezmocně přihlíží premiérově obrovitému střetu zájmů. Na řadě jsou soudy, které by měly rozhodnout, zda skutečně má dnes Babiš stejnou kontrolu nad svým majetkem jako před převedením koncernu Agrofert do dvou svěřenských fondů.
Babišova narůstající hysterie
Čtěte také
Premiér tvrdí, že postupoval přesně podle českého zákona, když svou firmu vložil do svěřenských fondů. Jenže zákon nic takového neurčuje. Jen zakazuje poskytování dotací obchodní společnosti, v níž veřejný funkcionář vlastní podíl představující aspoň 25 %. Operaci se svěřenskými fondy si Babiš vymyslel se svými právníky.
Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht teď požádal civilní soud o posouzení, zda je tahle operace z hlediska zákona vůbec přípustná. Wagenknecht poukazuje na občanský zákoník, podle něhož může být svěřenský fond založen pro spravování cizího, a nikoliv vlastního majetku.
Soud by měl tedy zkoumat situaci, kdy Andrej Babiš jako zakladatel obou fondů jmenoval sám sebe tak zvaným obmyšleným, tedy osobou, v jejíž prospěch má být majetek spravován a do jejíž rukou se může kdykoliv vrátit. A zároveň Babiš určil téhož Babiše beneficientem coby jediným příjemcem zisků a veškerých dalších užitků ze svěřenského fondu.
Čtěte také
Český soud by měl ovšem také pozorně číst již zveřejněný předběžný audit Evropské komise, podle jejíhož zjištění může Babiš odvolat správce fondu, pokud porušuje pravidla správy, a na jeho místo jmenovat jiné osoby. Kvůli chybám může měnit dva ze tří protektorů fondů. Rodinného protektora, tedy svou choť Moniku Babišovou, pak může odvolat prakticky kdykoliv.
To všechno jsou zjištění, na která Andrej Babiš reaguje s narůstající hysterií. To jen nahrává úvahám, že šel do politiky hlavně kvůli blahu svého koncernu, a ne až tak české společnosti.
Každopádně soudci by měli zkoumat jeho dotační kauzu s odvahou i rozmyslem. A hlavně svá rozhodnutí, ať již budou jakákoliv, srozumitelně vysvětlit.
Což je ostatně přesně ten přístup, který bychom měli požadovat od nejvyššího žalobce Pavla Zemana při rozhodování, zda zastaví trestní stíhání premiéra, nebo ho požene před soud v jeho další citlivé kauze – dotaci pro Čapí hnízdo.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
