Jiří Leschtina: Utněme letecký most z Pekingu. A vsaďme na české výrobce

21. duben 2020

Bylo svým způsobem fascinující, jak během několika posledních týdnů desítky českých firem napřely sílu k vytvoření dostatečné kapacity pro domácí výrobu roušek, respirátorů, štítů, plicních ventilátorů.

Ve spolupráci s výzkumnými ústavy a vysokými školami, ale za nečinného přihlížení státu investovaly desítky milionů korun do rozšíření výroby, do nákupu strojního vybavení v zahraničí. Podle Svazu průmyslu a dopravy bychom tak mohli už v květnu začít přepínat na českou výrobu.

Čtěte také

Kdy jindy než v tuhle chvíli by měla vstoupit do děje vláda a vyhlásit program národní podpory výroby ochranných pomůcek nutných pro přežití podstatné části populace dnes i v budoucnu?

Kabinet by měl jasně říci, co všechno pro soběstačnost státu potřebuje, v jakém množství a jaké kvalitě. A dát výrobcům jak finanční podporu, tak garance odběru zboží i po skončení pandemie. 

Pět týdnů poté, co vládu oslovily první firmy, se ale dozvídáme od Jana Hamáčka (ČSSD), že stále jen mapují situaci a možnosti českých dodavatelů. A nejen to. Hamáček podle ČTK řekl senátorům na slyšení 15. dubna, že jediným dlouhodobým a spolehlivým zdrojem velkého množství ochranných pomůcek proti koronaviru je letecký most z Číny. A že k zajištění z domácích zdrojů zůstává skeptický.

Pročínská enkláva české politiky

Čtěte také

To ovšem vyvolává dojem, že Hamáček by rád vsadil na pokračování linky kontaktů Tvrdíka, Mynáře a Nejedlého i po 5. květnu, kdy vyprší smlouva o dodávkách z Číny. Znepokojující jsou už samotné jeho úvahy o spolehlivosti smlouvy se zemí, v níž se, řečeno slovy spisovatelky Radky Denemarkové, „políbilo to nejhorší z komunismu a to nejtvrdší z kapitalismu“.

Kvůli prolhanosti čínské státní propagandy si ani teď nemůžeme být jisti, jak to v Číně s koronavirem vypadá. Zda nehrozí druhá ničivější vlna nákazy, kdy by dodávky vzaly za své ze dne na den.

Ukazuje se, že za draze zaplacené ochranné pomůcky požaduje čínské vedení od vlády další porci poníženosti a poddajnosti. A zdaleka nejde jen o potupné vítání letadla z Číny. Jak upozornil týdeník Respekt, hned po zahájení dodávek si čínský velvyslanec stěžoval u ministra Petříčka (ČSSD) na českou spolupráci s Tchaj-wanem kvůli koronaviru.

Čtěte také

A můžeme se jen domýšlet, pod jakým tlakem by se v případě jakékoli závislosti na Číně ocitlo rozhodování vlády o účasti čínské firmy Huawei, podezřelé ze špionáže, na budování sítí páté generace v Česku.

O letecký most s Čínou, v jednu chvíli pro nás životně potřebný, se postarali ti čeští politici a podnikatelé, kteří stáli u krachu čínské investiční společnosti CEFC a s ní i Zemanovy „ekonomické diplomacie“ s Čínou. Jak upozorňuje sinolog Martin Hála, dovoz zdravotnického materiálu „představuje pro tuto skupinu novou šanci. Zdravotní roušky nahradily někdejší čínské investice.“

Jiří Leschtina

K pročínské enklávě české politiky musíme řadit i Jana Hamáčka, který jako předseda Poslanecké sněmovny spolupodepsal „dopis čtyř“ o naší loajalitě k Pekingu. Ale také třeba zaštítil ve sněmovně podivuhodný seminář o díle generálního tajemníka Si Ťin-pchinga.

I to jsou důvody, proč by měl být Jan Hamáček vyloučen z rozhodování o dalším osudu leteckého mostu, který nás váže k Pekingu až příliš osudovým poutem. 

Autor je publicista

Spustit audio