Jsme opak popelářů. Z odpadků po zaniklých civilizacích rekonstruujeme život, vypráví archeolog

7. duben 2024

Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky?

Jednou jste řekl, že nejdůležitější výzkumné téma humanitních a sociálních věd je odolnost lidské společnosti. Proč to zkoumat?

Čtěte také

Tohle téma se objevilo v poslední době, protože lidé si čím dál více uvědomují, jak je jejich civilizace, ve které žijí, vlastně křehká a zranitelná. Vidíme to na spoustě různých příkladů, ať už to jsou enviromentální problémy, nebo různé migrace, epidemie. A zamýšlíme se nad tím, jak společnost má fungovat, aby takové výkyvy ustála. Jako lidstvo existujeme tisíce, desetitisíce, statisíce let, a problémy, se kterými se potýkáme dnes, tak s tím se lidstvo potýkalo vždy.

Takže abychom neobjevovali Ameriku, tak nabízíme i určitá řešení, jak k tomu přistupovalo lidstvo v minulosti. A v tomto ohledu je archeologie dosti důležitá, protože jako jediná věda nabízí pohled do úplné hloubky našich dějin až k úplným počátkům.

Co je projekt RES-HUM, který u vás od ledna probíhá?

To je projekt, který je řešen v rámci operačních programů Jan Amos Komenský a je to projekt o tom, jak se lidstvo vyrovnává s různými problémy v minulosti až dodnes. A my se díváme třeba na to, jak se formovaly historické populace, částí našeho projektu je i archeogenetika, zkoumáme populační genetiku lidí, kteří žili v Evropě v historii i dnes. Díváme se na otázky, jak lidé budovali a chránili svá sídla a kam je v krajině umísťovali, jestli v krajině, na vyvýšených místech. Zajímáme se i o technologie, inovace, které pomáhaly, ale také naopak škodily.

S problémy, které máme dnes, se lidstvo potýkalo vždy

A které to byly?

To je otázka, nad kterou se člověk musí zamýšlet. Velmi populární je kniha anglického antropologa Davida Graebera, který se zamýšlí nad konceptem vzniku soukromého vlastnictví a sociální nerovnosti – proč a z jakého důvodu to vlastně vzniklo. Jako lidstvo jsme se vydali touto trajektorií výrazných sociálních nerovností, a v poslední době, jak se o tom mluví, nabývají extrémních rozměrů. Takže my se díváme i do minulosti, jak se toto v hlubokých, předliterárních dějinách lidstva vyvíjelo.

Byl by podle vás archeolog třeba dobrým poradcem současných politiků ve smyslu – podívejte se, co dělali a jak dopadli?

Bezpochyby, můj velevážený kolega pan Bárta radil i náčelníkovi generálního štábu, konec konců i samotní archeologové se stávají politiky a představiteli státu. Vladimír Špidla byl vystudovaný archeolog, nebo v zahraničí Karel III. je také vystudovaný archeolog, nebo bývalá dánská královna Markéta II. je zapálená archeoložka. Takže archeologie vám dává komplexnější pohled na svět i v perspektivě dějinné hloubky, a tím pádem lépe dokážete chápat současnost.

Když pojedeme na Moravu, tak kam bychom se měli podívat a proč?

Čtěte také

Na Moravě v poslední době z hlediska archeologického se objevila spousta krásných expozic, lokalit. Doporučil bych vám zajet na Pohansko u Břeclavi, tam je lichtenštejnský zámeček, ve kterém je nová pěkná expozice, kterou připravil můj kolega Petr Dresler. Nebo v Mušově můžeme navštívit expozici Brána do Říše římské. A teď se bude otevírat trezor velkomoravských šperků.

U vás má vzniknout nová laboratoř archeogenetiky. Co a pro koho to vlastně bude?

To je právě součást našeho velkého projektu RES-HUM, v rámci projektu vzniká nová budova na Masarykově univerzitě. V rámci výzkumné infrastruktury, která je zaměřená na výzkum nových léčiv a klinické genetiky, má být jedna část věnovaná archeogenetice. A má vzniknout laboratoř, která bude zkoumat genetiku starých, historických populací, které žily na území střední Evropy, abychom pochopili, jaká byla populační dynamika, jak se lidé měnili a vyvíjeli. Ale má to i daleký dosah do různých dalších oborů, geneticky podmíněné choroby, které s v dlouhém čase vyvíjí, záležitosti související se stravou, s adaptací. Bude to důležitý vědecký materiál pro řadu oborů, pokud se nám podaří popsat, extrahovat genetický základ lidstva hluboko do minulosti.

Zachraňujeme pro lidstvo vzpomínky na jeho počátky, abychom věděli, kým jsme

Kde jsou na Moravě ještě neprobádaná místa?

Objevy přichází pořád, i když si člověk musí uvědomit, že archeologické památky neustále mizí, například žárová pohřebiště – spálené pozůstatky lidí v urnách a nádobách byly mělko pod povrchem, a pokud byly na polích, kde je hloubková orba stále hlubší, tak tyto věci jsou zcela zničeny. Ale zase máme nové technologie, skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště. Probíhá to kontinuálně, objevů je celá řada.

Když najdete něco ve studni nebo na nějakém smetišti, co se pak odehrává ve vaší hlavě?

Jsme vlastně pravý opak popelářů, i když se někdy oblékáme podobně. Archeologové stojí na opačném konci, setkávají se s odpadky, které zůstaly po zaniklých civilizacích, a snažíme se jít proti proudu času a mentálně se snažíme z odpadků rekonstruovat život, živou kulturu, která odpadky vyprodukovala, pokoušíme se pochopit, jak to v té době fungovalo.

Může se lidstvo někdy poučit ze svého vývoje? A jak se inovuje archeologický výzkum? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související