Kardiaci ohrožení Covid-19 musejí rychle reagovat na případné zhoršení stavu
Nemoc nejvíce ohrožuje plíce, zasažení srdce je ale také nebezpečné. Výjimečně může způsobit zánět srdečního svalu, situaci komplikují i další choroby a vyšší věk pacienta.
„Primární postižení srdce není u Covid-19 tak časté,“ říká Miloš Táborský, přednosta 1. interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice v Olomouci. „Máme popsané případy, kdy došlo k zánětům srdečního svalu, které vedly ke klinickým projevům srdečního selhání i výraznému zvětšení levé komory srdeční. Není jich ale příliš.“
Podle Táborského byli v olomouckém regionu dva takoví pacienti a oba přežili. Oba ale byli v kritickém stavu, protože onemocnění probíhalo velmi rychle.
Také chroničtí kardiaci musejí být obezřetní. Podle Michaela Želízka, vedoucího intervenční kardiologie v pražském IKEMu, ale rozhodně nejsou ve větším ohrožení než lidé, kteří mají nemocné plíce.
„Projevy nemoci jsou především plicní, ale plíce jsou se srdcem propojeny, a určité diagnózy tak mohou být zhoršeny. Když dojde k horší saturaci krve kyslíkem, projevuje se to na celém oběhovém systému,“ konstatuje Želízko.
Nemáme nějakou čistě kardiologickou Covid-19 diagnózu.
Michael Želízko
Kdy se kardiaci musejí mít na pozoru?
Podle lékařů se v současné chvíli nedá jednoznačně říct, zda kardiak případnou nákazu Covid-19 přežije.
„Máme poměrně velké série údajů o případech v Číně a nově i ve Spojených státech,“ říká Táborský. „Dispozicí k horšímu průběhu nemoci je jednak vyšší věk, udává se nikoliv nad 60, ale nad 80 let. A dispozicí jsou samozřejmě i ostatní onemocnění, neumírají lidé starší 80 let, kteří jsou zdrávi, ale lidé, kteří už mají řadu známých a závažných diagnóz.“
Na pozoru by měl být každý kardiak. A především ten, který trpí některou z chronických nemocí, například chlopenní vadou nebo chronickým srdečním selháním.
Čtěte také
„Je potřeba, aby kardiak dodržoval svoje standardní životní návyky,“ říká Želízko. „Aby se pohyboval, nepřerušil léčbu a zůstal v kontaktu se svým lékařem. A především aby zůstal optimistický, protože pesimismus zejména u starších pacientů průběh nemoci zhoršuje.“
Na zhoršení pacientova stavu je třeba okamžitě reagovat. Kardiaci by měli provádět určitý sebemonitoring, „Chroničtí kardiaci to dobře znají, jsou schopni reagovat i na mírné zhoršení,“ upozorňuje Želízko. „A po telefonické konzultaci je možné včas zasáhnout i léky, mohou tak zabránit zbytečné hospitalizaci.“
Čtěte také
Pacienti by měli zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem. „Díky digitalizaci kardiologie máme možnost komunikace s pacientem, při které ho vidíme a slyšíme,“ pochvaluje si možnost využívání moderních technologií Táborský. „Doporučuji chronickým pacientům, kteří nemají aktuálně žádný závažný problém, ať je právě teď využijí.“
Urychlení digitalizace chronické medicíny je podle Táborského jedním z mála pozitiv současné pandemie.
Související
-
V zemích, kde se neočkuje proti tuberkulóze, umírají lidé na covid-19 až 6× častěji, zjistili vědci
Jakmile vědci na začátku ledna identifikovali nový typ koronaviru, univerzity i farmaceutické společnosti začaly usilovně pracovat na vytvoření vakcíny.
-
Meteorologům nyní chybí nenahraditelná data, která získávají z dopravních letadel
Kvůli omezením v oblasti letecké i lodní dopravy se do meteorologických předpovědních systémů nedostávají důležitá data. Zasaženy jsou i výzkumy životního prostředí.
-
Jít teď do rizika širokého promoření? Rázem bychom na tom byli jako v New Yorku, varuje ekonom
Apel na co nejrychlejší zavedení chytré karantény se už ozývá ze všech stran. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ale prohlásil, že ji spustí 1. května.
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.