Karel Barták: EP schválil naředěnou normu Euro 7. Symbol ústupu od prvotních ambicí Green Dealu?
Evropský parlament schválil konečné znění kontroverzního nařízení zavádějícího nové limity pro zplodiny způsobované vozidly se spalovacími motory, známé jako Euro 7. Výsledkem mnohaměsíčního vyjednávání je v podstatě to, že nové automobily poháněné benzinem nebo naftou mohou z výfuků vypouštět zplodiny jako dosud.
Tvrdší limity budou platit jen pro nákladní auta a autobusy. Všechna vozidla včetně elektrických musí snížit emise miničástic uvolňovaných při provozu z pneumatik a brzd, což je opatření ve prospěch lidského zdraví, bez klimatického dopadu.
Čtěte také
Posun při projednávání této normy se stal jakýmsi symbolem nového, kritičtějšího pohledu na Zelenou dohodu pro Evropu neboli Green Deal a legislativu, kterou je tato dohoda naplňována.
V posledních měsících se těžiště pozornosti v Evropě přesouvá kvůli válce na Ukrajině do oblasti vnější bezpečnosti a také konkurenceschopnosti ekonomik, zejména průmyslu. Na Green Deal je stále častěji nahlíženo nikoli jen jako na součást řešení obrovité výzvy klimatické krize, ale jako na problematický postup, který může evropskou ekonomiku ve válečné době oslabovat.
Pragmatický krok stranou
Jedním z argumentů proti zpřísňování emisních limitů pro klasická auta bylo to, že nemá cenu nutit automobilky, aby investovaly do takové změny, když si od roku 2035 stejně nebude možné v EU koupit nové auto se spalovacím motorem. Zároveň se ovšem vedla aktivní kampaň proti tomuto samotnému zákazu, a to nejen v Česku.
Čtěte také
Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že odchod od spalovacích motorů je nejméně populární opatření v rámci Green Dealu, čehož se před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu část politiků ráda chopila.
Evropská lidová strana, která tyto volby pravděpodobně vyhraje, ho sice nakonec nevyhlásila jako volební cíl, ale její německé součásti, CDU a CSU, s ním do voleb půjdou. A to navzdory tomu, že návrh pochází z dílny Evropské komise, které předsedá jejich Ursula von der Leyenová, takže je to tak trochu střelba do vlastních řad.
Sama von der Leyenová ovšem také zachytila nový vítr a začala zdůrazňovat, že nařízení ohledně stopky spalovacím motorům obsahuje klauzuli, že jeho uplatňování bude v roce 2026 podléhat revizi. Takže spousta lidí v Evropě, počínaje řediteli některých automobilek a konče českými politiky, se už dnes těší, že za dva roky bude zákaz o pět nebo deset let odložen, pokud nebude zrušen úplně.
Čtěte také
Taková přání mohou ovšem narazit na několik realit. Zaprvé proto, že vzrušená diskuse kolem uhlíkové stopy elektromobilů a klasických aut se přece jen vyvíjí jednoznačně ve prospěch těch prvních.
Hlavně však proto, že nám už v nejbližších letech hrozí takové dopady změn klimatu, že budeme vděčni za každý krůček k jejich oslabení. Evropská agentura pro životní prostředí v těchto dnech varovala, že do konce století může teplota v Evropě vystoupat až o sedm stupňů. Evropská komise k tomu dodala, že by to mohlo znamenat propad evropského HDP o minus sedm procent, což je nesmírné.
Poslední průzkum veřejného mínění v Německu, Francii a Polsku ukázal, že i když lidem vadí odklon od klasických aut, naprostá většina nadále podporuje celkový trend Green Dealu. Což odpovídá průzkumu Eurobarometr, podle něhož 77 procent lidí považuje klimatickou změnu za vážný problém a 33 procent už ji pociťuje na vlastní kůži.
Zmírnění emisních limitů pro klasická auta považujme tedy za pragmatický jednorázový krok stranou, který však nezastírá celkový pochmurný obraz klimatické změny a nutnosti se s ní utkat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
