Karel Barták: EU bude revidovat svůj vnitřní trh, aby se přizpůsobila tlaku světa a připravila na rozšíření
Evropská unie se pustí do práce na revizi „jednotného vnitřního trhu“, který představuje páteř její ekonomické politiky a vlastně podstatu spolužití 27 členských zemí. Musí to udělat z řady důvodů, které sahají od brexitu přes stupňování obchodní války s Čínou až po přípravu na přijetí nových členských států včetně Ukrajiny.
Čtěte také
Bude to znamenat dosti zásadní přehodnocení pravidel fungování čtyř základních svobod, tedy volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, a nebude to ani snadné, ani bezbolestné.
Přípravou výchozí zprávy byl pověřen bývalý italský premiér, sociální demokrat Enrique Letta, který se dlouhodobě věnuje evropské integraci. Bude sloužit jako podklad pro jednání Evropské rady v březnu příštího roku. Tedy posledního řádného summitu EU před volbami do europarlamentu a obměnou evropských institucí. Na výsledku těchto voleb pak záleží, na jak zásadní reformy bude unie v dalším období naladěna.
Regulace jednotného vnitřního trhu EU zahrnuje obrovské množství předpisů a norem, které zásadně ovlivňují každodenní život půl miliardy občanů „sedmadvacítky“. Ačkoli si to lidé obvykle neuvědomují, Evropská unie je tak nedílnou součástí jejich bytí. Právě proto na ni útočí napříč Evropou populisté, kteří těží z nespokojenosti lidí s ekonomickou a sociální situací a nabízejí jim romanticko-nostalgický návrat k „národnímu státu“ jako alternativě evropské integrace.
Výhody a limity společného postupu
Letta si je vědom nutnosti vysvětlovat výhody jednotného trhu, díky kterému zůstává Evropa světovým hráčem; bez něho by se rozpadla na malé bezvýznamné entity, snadnou kořist větších mocností. Domnívá se, že společná reakce členských zemí na poslední dvě krize, covidovou pandemii a ruskou agresi proti Ukrajině, je argumentem, který má potenciál přesvědčit nerozhodné o smyslu a výhodách společného postupu.
Čtěte také
Právě tyto krize však ukázaly i limity dosavadního počínání, kdy unie samu sebe považovala za jakýsi středobod otevřené světové ekonomiky; koncipovala svůj trh tak, že se ocitl ve značné závislosti na dovozech surovin všeho druhu, což vyhovovalo liberální představě globalizovaného světa.
Když se ukázalo, že se na území EU nevyrábějí klíčové léky a vakcíny, podobně jako polovodiče nebo čipy, když politikům došlo, do jak nebezpečné závislosti na Rusku nebo Číně unii dostali, začalo se brzdit a kličkovat. Nyní půjde o to, postavit fungování jednotného trhu na opraveném základě, ovšem aniž by se slevilo z ambiciózních zelených cílů, aspoň prozatím.
Přijmutí dalších zemí
Dalším velkým úkolem, kterému se EU nebude moct do nekonečna vyhýbat, je přijetí půltuctu balkánských kandidátských zemí a také Ukrajiny a Moldavska. Jak by měl fungovat vnitřní trh s 35 státy? Co bude třeba změnit, aby nedošlo k pnutím a nerovnováhám? Jaké podmínky členství bude třeba nabídnout, lépe řečeno vnutit nově příchozím, nebo některým z nich, aby rozšíření bylo přijatelné pro všechny stávající?
To všechno bude třeba promyslet a propočítat, sektor po sektoru. Stačí připomenout, jaké emoce už dnes vyvolává jen omezený vstup ukrajinského obilí na polský trh. Představme si, co by se dělo, kdyby hranice byly zcela otevřené – jak to v rámci EU a jejího společného trhu má a musí být.
Reforma je tedy nezbytně nutná. Dospět k ní nebude snadné, protože půjde o to, kolik „Evropy“ má do budoucna obsahovat náš každodenní život. Předseda Evropské komise v 80. letech minulého století Jacques Delors, který stál u zrodu jednotného trhu, už tehdy prohlásil, že to není něco, do čeho by se člověk zamiloval. Měl pravdu. O to větší je povinnost odpovědných politiků tuto vymoženost chránit a vysvětlovat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
