Karel Barták: EU poskytne Ukrajině 50 miliard eur. Orbán se podvolil tlaku ostatních lídrů
Evropská unie navýší svůj sedmiletý rozpočet o 50 miliard eur, které poskytne Ukrajině ve formě úvěrů (33 miliard) a nevratných grantů (17 miliard). Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských států včetně maďarského Viktora Orbána.
Peníze poslouží v letech 2024 až 2027 k podpoře ukrajinského státního rozpočtu; budou využity k financování školství, zdravotnictví či státní správy v zemi bránící se ruské agresi.
Čtěte také
Podařilo se tedy to, v co jsme všichni doufali – přesvědčit Orbána, že to tak má být. Maďarský lídr dosáhl pouze toho, že do usnesení summitu byla vtělena poměrně složitá konstrukce, která Maďarsku umožní vyvolat v Evropské radě rozpravu ohledně vynakládání evropské pomoci.
To však Orbánovi za dané situace stačilo k radosti. „Vybojovali jsme to! Nemohou dát maďarské peníze Ukrajincům! My se války neúčastníme, neposíláme žádné zbraně, stojíme na straně míru,“ napsal na síti Facebook.
Chabý potlesk mezi traktory
Tyto výkřiky jsou ovšem zcela „mimo“, určené pro domácí spotřebu. Orbán prostě není schopen férově uznat porážku. Tím, že způsobil svolání speciálního summitu, přiměl lídry ostatních 26 zemí cestovat do Bruselu, vyvolal nervozitu, frustraci a popudil proti sobě skoro všechny, dosáhl limitu, který už nebyl schopen překročit.
Čtěte také
Pud sebezáchovy? Obavy z marginalizace a vytěsnění? V každém případě se členská země poprvé ocitla v bezprostředním nebezpečí, že proti ní ty ostatní uplatní „atomovku“ v podobě sankcí podle článku 7 Smlouvy, které zahrnují i zbavení hlasovacích práv v Radě EU.
Pokud by se byla EU na nejvyšší úrovni ve čtvrtek nedohodla, znamenalo by to nejen fatální komplikaci pro Ukrajinu, která evropské peníze naléhavě potřebuje, ale také, neméně významně, pro evropskou jednotu. Takto mohla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s úlevou říct, že Unie „vyslala silné poselství Putinovi krátce před druhým výročím jeho brutální agrese“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poukázal na to, že EU „drží slovo a své sliby“; rozhodnutí označil za důkaz její „spolehlivosti a účinnosti jejích rozhodnutí“. Zároveň si ovšem posteskl, že tempo dodávek zbraní a munice Ukrajině je příliš pomalé.
Čtěte také
Evropa tedy učinila významný krok a oznámila světu, že po krátkodobém ochabnutí v minulých měsících hodlá nejen pokračovat v podpoře bojující Ukrajiny, ale také v posilování vlastních obranných kapacit, jak ostatně potvrdilo středeční zasedání ministrů obrany členských zemí. Pomalu se daří navyšovat kapacitu zbrojovek, zadávat jim společné zakázky několika zemí; také rozpočty na obranu se pomalu zvedají.
Je nejvyšší čas. Množí se varování expertů, že Rusko by mohlo během tří až pěti let napadnout i některé nejvíce exponované státy Severoatlantické aliance, zvlášť pokud by Spojené státy váhaly, zda mají Evropě přijít v takovém případě na pomoc. „Nemylme se. Už jsme ve válečné situaci,“ opakuje šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
Bruselský jednodenní summit byl mimořádný i tím, že se konal na pozadí hlučných protestů belgických zemědělců, kteří za podpory kolegů z dalších západoevropských zemí zablokovali traktory bruselskou „evropskou čtvrť“.
Jako jediný se mezi protestující vypravil právě Viktor Orbán. Pověděl jim, že je Evropská unie špatně řízena, že je třeba její představitele vyměnit a že k tomu bude příležitost při červnových eurovolbách. Chabý potlesk, který sklidil, byl jeho jediným úspěchem na tomto summitu.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
