Karel Hvížďala: Proč AfD vyhrála v Durynsku
V poslední době stoupají v Německu preference krajně pravicové straně Alternativa pro Německo, zkráceně AfD, která byla založena 6. února 2013. Tato strana je od samého počátku euroskeptická a postavila se tehdy hlavně proti snahám zachraňovat euro.
Čtěte také
Její název reagoval na tehdejší výroky kancléřky Angely Merkelové, která v krizových situacích používala termín Alternativlos, kterým lidem sdělovala, že za současné situace není jiné řešení, že neexistuje jiná alternativa. V nedávném průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizní stanici ARD strana AfD získala 18 procent stejně jako sociálnědemokratická strana SPD. Podle politologů však nejde o žádné překvapení.
Například Karl-Rudolf Korte týdeníku Die Zeit řekl: „AfD je typická deficitní strana, která má minimálně přesvědčených voličů, ale soustřeďuje kolem sebe velký počet lidí, kteří ztratili důvěru v sebe i ve stát.
To víme. Otázka je, co je na této situaci nového? Odpověď zní: Ztráta důvěry v jednání vlády, protože neexistuje žádné řešení současných problémů, na kterých by se většina dokázala shodnout. Je to možné ukázat na detailech: Klimatická krize se přesunula do každého sklepa, v němž se topí. Putin má řadu lidí, kteří mu rozumí a chápou a ti očividně jsou i u nás ve východním Německu: Vidí Rusko jako oběť. A ve městech a městečkách jsou zřetelně vidět uprchlíci.“
Sázka na celostátní témata
A to je taky důvod, proč se německá politická scéna vzpamatovává ze zemětřesení. Alternativa pro Německo získala 25. června ve východoněmeckém Durynsku poprvé v dějinách Spolkové republiky křeslo zemského rady, tedy okresního správce.
Čtěte také
Stal se jím padesátiletý Robert Sesselmann v nedělním druhém kole v Sonnebergu se ziskem 52,8 procenta hlasů. Porazil dosavadního radního, sedmapadesátiletého Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie CDU.
Na jeho podpoře se přitom v málokdy vídaném souznění shodly všechny hlavní zbývající strany od Levice přes Zelené a sociální demokracii až po liberály z FDP. Sesselmann a AfD v předvolební kampani vsadili především na celostátní témata, jako je kontroverzní zákon o vytápění, vysoká inflace nebo zvýšený počet uprchlíků.
Profitování ze strachu?
Při bližším pohledu do průzkumů je celkový obraz zřetelnější: Deset procent voličů AfD představují občané, kteří protestují stále proti všemu. A 67 procent dalších voličů AfD jsou ti, kteří jsou hrubě nespokojeni s chováním ostatních politických stran.
Tyto lidi spojují různá témata jako je migrace. Ač se už sice netvoří u hranic dlouhé fronty, jejich obraz z roku 2015 se zapsal do jejich mozků a funguje jako strašák, proto volí AfD.
Tato strana, tvrdí odborníci, profituje ze strachu vždy, když se z obecného strachu stane privátní strach, a to se stalo v poslední době právě u témat, na které vsadila AfD.
Spokojení lidé milují budoucnost a jistotu, protože demokracie je od počátku identická s ideou, že občan má právo na budoucnost. Výsledky voleb jsou vždy měřítkem důvěry ve sliby. Na voličských trzích se prodává budoucnost, a tu nemá současná německá vláda v rukách.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
