Karel Klostermann: Vypovězen. Příběh rodiny, která doplatí na politikaření dvou vesnických furiantů

15. červenec 2023

Časy se mění, ale obecní politika a lidská malost jsou pořád stejné. Rozhlasová hra podle novely kronikáře staré Šumavy a Jižních Čech Karla Klostermanna. Natočeno ke 100. výročí autorova úmrtí. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dramatizace: Tomáš Loužný
Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Bára Křenková (Karolína Půčková), Václav Křenek (Vladimír Pokorný), Frček (Zdeněk Hruška), Bavorová (Apolena Veldová), Bavor (Ctirad Götz), Vondroušek (Ivan Řezáč), Vondroušková (Hana Franková), Přednosta (Jiří Untermüller), Mistr v továrně (Jan Dvořák), Mourová, sousedka (Jana Kubátová), Suchanová, sousedka (Lucie Domesová), První Sedlák (Jiří Šesták), Druhý sedlák (Pavel Oubram), První dělník (Michal Štěrba), Druhý dělník (Richard Fiala), Třetí dělník (Matyáš Darnady)
Dramaturgie: Renata Venclová
Zvukový mistr: Ondřej Franěk
Hudba: Ondřej Anděra
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 15. 7. 2023
Produkce: Petra Spilková

Osoby, jež předvádím čtenářům, existovaly; a co ve svých románech a povídkách vypravuji, se také stalo; já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil; je-li v tom realismus, tož jsem i realistou.
Karel Klostermann

Ve svých románech, novelách i povídkách Karel Klostermann opakovaně uváděl, že postavy, o nichž píše, osobně poznal, jejich příběhy nejprve vyslechl a pak zaznamenal. Spisovatel, který by si patrně více než přídomku „básník Šumavy“ cenil označení „kronikář Šumavy“, měl až do pozdního věku  skvělou paměť. Přátelé vzpomínali, že je zahrnoval množstvím anekdot a veselých historek a na požádání citoval ze svých oblíbených básní či dramat.

Příběh zpracovaný v novele Vypovězen, vydané roku 1913, prý autorovi vyprávěl jeho hlavní hrdina, Váša Křenek. Je z něj dodnes silně cítit trpká zkušenost lidí pohybujících se na hraně chudoby, lidí sociálně zranitelných, kteří se snadno mohou stát obětí obecního politikaření.

Čtěte také

Odehrává se v nejmenované vsi blízko Sušice, daleko od majestátní přírody šumavského ráje. Každodenní kolorit tu obstarává nově vybudovaná vlaková trať a nedaleká vápenka. V obci přibývá lidí přicházejících do továrny za prací, což nelibě nesou někteří starousedlí sedláci. Strach z „přistěhovalců“ vynese do čela kandidáta, který slibuje, že vesnici zátěže zbaví. Stačí z obce vypovědět všechny, kteří v ní nemají domovské právo.

Vypovězení hrozí i manželům Křenkovým a jejich třem malým dětem. Mají ve vsi dobrou pověst i přátele, kteří slibují zastání a podporu. Jenže vydrží tahle dobrá vůle, když se vynoří křivá pomluva? O tom, že si Klostermann okolnosti případu nevymyslel, svědčí jeho nepředvídatelný průběh a nejednoznačné charaktery. Nikdo není v příběhu jen černý nebo bílý, každý má světlou chvíli, kdy se snaží řídit svým svědomím a udělat něco dobrého. Bude to dost pro dobrý konec?

Rozhlasovou hru podle Klostermannovy prózy napsal Tomáš Loužný, který se podle vlastních slov při zachování autorovy poetiky snažil příběh zbavit popisnosti a nabrousit hrot tématům, která mohou rezonovat s naší současnou zkušeností.

Domovské právo či též domovská příslušnost byl právní institut „příslušnosti k obci“. Představoval právo na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření z její strany. Institut domovské obce vznikl v českých zemích se zavedením obecní samosprávy v roce 1849, zůstal v platnosti i za první republiky a zrušen byl až k 1. lednu 1949. 

 

Spustit audio

Související