Karel Kramář byl předsedou vlády jen necelých osm měsíců, přesto zanechal značnou stopu. Jeho vila se od roku 1998 stala rezidencí premiéra
Když v roce 1918 vyhlašovali v Praze muži 28. října samostatné Československo, Karel Kramář byl v Ženevě a o ničem nevěděl. Přesto se brzy na to stal jedním z nejvýznamnějších politiků mladé republiky.
Narodil se roku 1860, vystudoval práva a politické vědy a od roku 1891 byl poslancem říšského sněmu. Muž s plnovousem, pronikavýma očima a sestřihem na ježka stál po vypuknutí první světové války u zrodu domácího odboje. Za velezradu ho pak odsoudili k trestu smrti, kterému unikl díky amnestii související s nástupem nového císaře Karla I.
Po rozpadu monarchie zvolilo Revoluční národní shromáždění Karla Kramáře prvním předsedou československé vlády. Možná vás překvapí, že jím byl jen necelých osm měsíců, poté byl až do své smrti v roce 1937 pouze poslancem. Přesto je jeho stopa patrná i v současné politice.
Rezidencí premiéra je totiž od roku 1998 Kramářova vila. Na výzdobě interiéru ruskými motivy se podílela Kramářova žena Olga, původem z Ruska. Karel Kramář měl celoživotně slabost pro východní národy a usiloval o rovnoprávnou spolupráci všech slovanských států.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
