Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Bohuslav Balbín psal v latině, přesto usilovně bránil češtinu. Jako dítě přečetl Hájkovu kroniku
Kněz, historik i pedagog se narodil 3. prosince 1621 v Hradci Králové. Od mala měl velký zájem o historii, do svých sedmi let údajně několikrát přečetl Hájkovu kroniku.
-
Chrám svaté Barbory měl zdůraznit slávu hornického města, stal se ale cennou historickou památkou
Dominantou Kutné Hory je bezesporu chrám postavený ve stylu vrcholné a pozdní gotiky. Základy svatostánku pocházejí z roku 1388, nepoložili je však církevní hodnostáři.
-
Ferda Mravenec jako komiksový hrdina s puntíkovaným šátkem, kterého nic nerozhází
Američané mají svého Mickey Mouse, my máme Ferdu Mravence. Komiksového hrdinu s puntíkovaným šátkem na krku, který je vždy optimisticky naladěný a nic ho nerozhází.
-
První televizní diváky přivítal herec Jaroslav Marvan. František Filipovský předvedl Harpagona
Od počátku 20. let 20. století byli Čechoslováci zvyklí poslouchat zprávy, hudbu nebo přenosy z rozhlasu. Bylo jen otázkou času, kdy se ke zvuku připojí také obraz.
-
Kilián Ignác Dientzenhofer po sobě zanechal na 200 staveb po celém území Čech
Vyrůstat v tvůrčím prostředí a být každodenním svědkem otcovy kreativní práce, to je silný motiv k tomu, aby se syn takzvaně potatil.
-
Díky profesionální i amatérské tradici je české loutkářství na seznamu UNESCO
Loutkové divadlo bychom dodnes našli v nejedné z českých domácností. Je to pokračování tradice, jejíž počátky můžeme vystopovat na přelomu 18. a 19. století.
-
Český rozhlas Brno. Z počátku obsahoval pouze burzovní zprávy
Pravidelné vysílání Českého rozhlasu Brno bylo zahájeno 1. září 1924. Už od května probíhalo pokusné vysílání, ovšem až první zářijový den odstartoval pravidelný program.
-
František Josef I. na trůnu vydržel 67 let. Byl velký pedant, v rozsáhlé říši chtěl udržet pořádek
Budoucí císař se narodil roku 1830 a od dětství žil v naději, že jednoho dne usedne na habsburský trůn. Dočkal se v osmnácti letech.
-
Úžasné životy: Petr Hořejš podle Josefa Veselého
Literární cyklus Toulky českou minulostí je nejvýraznějším dílem Petra Hořejše. Zásadně ovlivnil život Josefa Veselého, který vytvořil jejich rozhlasovou podobu.
-
Připojení Česka k internetu v roce 1992 žádalo oficiální název pro síť. Ve hře byla i zkratka Fernet
13. února 1992 se tehdejší Československo oficiálně připojilo k internetu. Stalo se tak na pražském ČVUT. Slovo internet u nás tou dobou znalo jen pár vědců a nadšenců.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »