Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Relikviář svatého Maura je co do hodnoty srovnatelný s korunovačními klenoty
Schránka dlouhá skoro metr a půl a 65 centimetrů vysoká ukrývá mimo jiné ostatky svatého Jana Křtitele a svatého Maura.
-
Věděli jste, že americký dolar má kořeny v Česku? Vychází z jáchymovského tolaru
Možná vás to překvapí, ale nejznámější měna světa, tedy americký dolar, má své kořeny v Česku. Šlechtický rod Šliků na počátku 16. století v okolí Jáchymova těžil stříbro.
-
Rembrand. Byl fascinován stářím a své modely hledal ve starobincích
Holandský malíř Rembrandt se narodil 15. července. V počátcích své tvorby byl fascinován stářím a modely pro své obrazy hledal ve starobincích.
-
V kině zůstávám až do posledního titulku, říká mistr zvuku Ivo Špalj
Významný mistr zvuku Ivo Špalj přemýšlí o ocenění za celoživotní dílo, vysvětluje, proč ucho slyší jinak než mikrofon a přemítá nad tím, jak z našeho světa zmizelo ticho.
-
Nejmocnější muž protektorátu K. H. Frank byl odsouzen k trestu smrti. Přihlíželo na pět tisíc lidí
Po obnovení Československa v roce 1945 bylo jedním z hlavních úkolů jeho justice pochytat válečné zločince. Nejúspěšnějším lovcem nacistů se stal Bohuslav Ečer.
-
Nejslavnějším dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela je poutní kostel na Zelené hoře
Architekt, který je považován za jednoho z géniů vrcholného baroka, se narodil roku 1677 v Praze české matce a italskému otci.
-
Založení Kašperku inicioval císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů
Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV.
-
Karlův most. Podle pověsti určil datum i čas položení základního kamene císař Karel IV.
Základní kámen Karlova mostu byl zřejmě položen 9. července 1357. Podle pověsti určil přesné datum a čas po poradě s astrology císař Karel IV.
-
Charlotta Garrigue Masaryková pocházela z Brooklynu, naučila se výborně česky. Porodila pět dětí
Manželka prvního československého prezidenta Charlotta se narodila roku 1850 v newyorském Brooklynu do rodiny s francouzskými kořeny.
-
František Kupka. Světově uznávaným umělcem se stal až po své smrti
Malíř František Kupka zemřel na předměstí Paříže 24. června 1957. Když roku 1912 vystavil abstraktní obrazy, dočkal se nepochopení. Od další tvorby ho to však neodradilo.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »