V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Losi v Česku: Jsou samotáři, kteří bloumají krajinou. Los Emil k nám došel pěšky přes pět území
Věděli jste, že v Čechách žijí také losi? Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Jeho tělo je dlouhé dva až tři metry a může vážit i tři čtvrtě tuny.
-
Zeměpisné kuriozity: U Suchdola leží Londýn i New York, název obce Brambory je odvozený od Němců
Věděli jste, že v Česku můžete navštívit Londýn, Paříž i New York? Naši předkové i nedávní vtipálci nám zanechali nejrůznější kuriózní názvy měst a obcí.
-
Pralesničky z Jižní Ameriky: Jedna drobná žabka v sobě ukrývá jed až pro dvacet lidí
Věděli jste, že některé žáby mohou zabít i člověka? Žáby žijící v Česku, třeba skokani nebo ropuchy, nám můžou připadat maximálně ošklivé, ale rozhodně ne nebezpečné.
-
Pražská vodárna. Nahradila ji vodárna v Podolí, která zajišťuje 12 procent vody pro Prahu
Pražská vodárna zahájila provoz 12. listopadu 1885. Po vzniku Velké Prahy spotřeba pitné vody stoupla, a tak bylo rozhodnuto o vybudování velké vodárny v Podolí.
-
Opuštěné tunely v Česku: Pod Litoměřicemi parkují motorky, na Moravě se skladovaly brambory
V Česku dodnes existuje několik opuštěných tunelů. Jeden z nich je třeba v Litoměřicích. Postavili ho v 70. letech 19. století jako součást Rakouské severozápadní dráhy.
-
Mravenečník špatně vidí i slyší: Má ale šedesáticentimetrový jazyk a chodí po vlastních kloubech
Věděli jste, že mravenečník špatně vidí a slyší? Mravenečníci žijící v Jižní Americe patří k nejzvláštnějším tvorům naší planety. Největší druh váží 65 kilo.
-
Starý most v Mostaru. Po ostřelování se zřítil, ale dnes stojí znovu
Starý most v Mostaru se zřítil po ostřelování 9. listopadu 1993. Postaven byl v letech 1557 až 1566 z popudu tureckého sultána Sulejmana I. Návrh připravil Mimar Hajrudin.
-
Fascinující lenochodi: Otočí hlavu o 270 stupňů, rodí hlavou dolů a na záchod chodí jednou týdně
Věděli jste, že lenochod prospí až 20 hodin denně? Platí to pro zvířata chovaná v zajetí, ve volné přírodě spí lenochodi 9 až 10 hodin.
-
Roztomilí mazlíčci, nebo nebezpeční tvorové? Klokan rudý dorůstá výšky muže a běhá rychlostí 70 km/h
Věděli jste, že klokan může zabít člověka? Klokani se stali symbolem Austrálie, tedy země a kontinentu, kde jedině na naší planetě přirozeně žijí.
-
Hlas jako otisk prstu: Neexistují dva lidé se stejným hlasem. Proč zní z nahrávky jinak než v hlavě?
Věděli jste, že na světě neexistují dva lidé, kteří by měli stejný hlas? Díky evoluci se náš krk vyvinul tak, že nám umožňuje tvořit a ovládat svůj hlas.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »