Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Nejkratší tunel má na délku kolem čtyř metrů. Z dálky připomíná vstup do gotické pevnosti
Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat.
-
První telefonní hovor na našem území se uskutečnil 10. dubna 1881. Volající byli od sebe 2500 metrů
První telefonní hovor na našem území se uskutečnil 10. dubna 1881. Volající byli od sebe vzdáleni dva a půl kilometru.
-
Spyridon Luis. První vítěz maratonu
Spyridon Luis se narodil 12. ledna 1873 v městečku Marousi nedaleko Atén. Pomáhal otci s rozvážkou vody ve městě a přivydělával si jako čistič bot a poslíček.
-
Diane Keaton. Zazářila v Kmotrovi i po boku Woodyho Allena
Populární americká herečka Diane Keaton se narodila 5. ledna 1946 v Kalifornii. Když uspěla v konkurzu na divadelní muzikál Vlasy, jmenovala se ještě Diane Hall.
-
Nejstarší radonové lázně jsou v Jáchymově. Přírodní radonová voda je tak efektivně využita
Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu.
-
Karel Černoch. První Jean Valjean v českém provedení Bídníků
Karel Černoch, oblíbený český zpěvák, který se prosadil v popfolkových baladách, zemřel 27. prosince 2007 na rakovinu. V roce 1969 vyhrál zlatou Bratislavskou lyru.
-
Nejhlubší propast je Hranická. Badatelé naměřili hloubku v roce 2022 přes půl kilometru
Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická.
-
Nejvyšší horou Česka je Sněžka. Nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska
Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.
-
Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání
Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou domovní čísla ani pouliční osvětlení.
-
Z nejdelšího železničního tunelu se radovali na Šumavě, později na Severu. A je to zase jinak
Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »