Jan Herget
Vede programové řady Dokuseriál a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
Od března 2022 je zpět v Českém rozhlase na pozici dramaturga Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Má na starosti cyklus osobnostních portrétů Úžasné životy a Dokuseriál. Obě programové řady vysílá Dvojka ČRo. Dále se věnuje tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Kouzelný cirkus se loučí. Ohlédnutí za inscenací Laterny magiky, která byla na repertoáru 45 let
Jak tvůrci Evald Schorm a Josef Svoboda docílili toho, že diváci se cítili součástí příběhu? A čím to, že před derniérou dosáhl Kouzelný cirkus 6 a půl tisíce repríz?
-
V kině zůstávám až do posledního titulku, říká mistr zvuku Ivo Špalj
Významný mistr zvuku Ivo Špalj přemýšlí o ocenění za celoživotní dílo, vysvětluje, proč ucho slyší jinak než mikrofon a přemítá nad tím, jak z našeho světa zmizelo ticho.
-
Zahájení provozu pražské koňky. Počátek hromadné kolejové dopravy v Praze
Pražská koněspřežná tramvaj zahájila provoz 23. září 1875. Toto datum se dá považovat za počátek hromadné kolejové dopravy v Praze. Vůz táhli po kolejích dva koně.
-
Zoo Plzeň. Jako první na světě odchovala varana modrého
Základní kámen zoologické zahrady v Plzni byl položen 2. září 1926. Prvními obyvateli byli draví ptáci, lišky a šakal z Habeše. Později se přestěhovala na Lochotín.
-
První motocykl. Devadesát kilo a maximální rychlost 11 kilometrů za hodinu
Gottlieb Daimler získal 29. srpna 1885 patent na jednostopé vozidlo poháněné výbušným motorem. Spojil se s Wilhelmem Maybachem a světlo světa tak spatřil první motocykl.
-
Paulo Coelho. Autor slavného Alchymisty. Pubertální vzdor považoval otec za duševní chorobu
Brazilský spisovatel Paulo Coelho vyrůstal v katolické rodině, ale jezuitská škola ho deprimovala. Když začal v pubertě vzdorovat, otec ho poslal do psychiatrické léčebny.
-
Tanec polka. Vymyslela ji služka Anna Chadimová
3. srpna 1884 zemřela Anna Chadimová. Služka, která vymyslela tanec polka. Podle druhé verze prý vznikla ze sympatií k polskému národnímu povstání roku 1830.
-
Děti ze zkumavky. Prvním dítětem počatým metodou umělého oplodnění byla Louise Brownová
První dítě na světě počaté metodou umělého oplodnění byla Louise Brownová. Narodila se 25. 7. 1978. Zásluhu na tom měl fyziolog Robert Edwards a gynekolog Patrick Steptoe.
-
Olympiáda v Londýně 1908. Vznikl stadion pro 93 tisíc diváků
13. 7. 1908 byly zahájeny IV. Olympijské hry v Londýně. Původně se měly konat v Římě, ale vybuchl Vesuv. Britský lord Desborough vybudoval stadion pro 93.000 diváků.
-
První bankomat. Inspirací byl automat na čokoládové tyčinky
První bankomat začal fungovat v Londýně 27. června 1967. Skot John Shepherd-Barron se inspiroval automatem na čokoládové tyčinky, které jednoduše nahradil bankovkami.