Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Největším pohřebištěm v republice jsou pražské Olšanské hřbitovy. Pohřbívat se začalo po roce 1680
S rozlohou přes 50 hektarů jsou největším pohřebištěm v Praze Olšanské hřbitovy. Za dobu jejich existence zde byly uloženy ostatky dva milionů zesnulých.
-
Úžasné životy: Karel Černoch podle Františka Poláka
Na scéně české popmusic patřil k nepřehlédnutelným. Byl nejen lyrickým tenorem, ale i komikem, který bavil diváky mnoha televizních pořadů.
-
William James Herschel. Šlechtic, který objevil neopakovatelnost otisků prstů
Daktyloskopie vděčí za svou existenci několika vědcům. Jedním z nich byl anglický šlechtic William James Herschel, který zemřel 24. října 1917.
-
Rekordy měst a obcí: Nejvýše a nejníže položená obec i kuriózní názvy Mrchojedy nebo Onen svět
Traduje se, že v Česku máme nejvíc Lhot a Lhotek. Pokud počítáme i ty, které mají přívlastek, jako třeba Dlouhá Lhota, je to skutečně tak. Přesto vítězí Nová ves.
-
Baťův kanál. Impulzem byla pro Baťu povodeň
Ke splavnění řeky Moravy pomohla v roce 1930 povodeň. Zaplavila Tomáši Baťovi továrnu. Inicioval výstavbu umělého vodního kanálu, která započala 16. října 1934.
-
Nejdéle zvoleným prezidentem byl Masaryk. Své čtvrté volební období však už nedokončil
Tomáš Garrigue Masaryk byl po vzniku samostatného Československa naším prvním prezidentem a současně se stal i mužem, který působil v úřadu hlavy státu nejdelší dobu.
-
Úžasné životy: Věra Plívová-Šimková podle Jana Krause
Režisérku dětských filmů poznal pozdější herec a moderátor Jan Kraus už jako kluk, hrál totiž v prvním samostatném filmu Věry Plívové-Šimkové.
-
Je k rovníku blíž jižní Morava, nebo jižní Čechy? Nejjižnější bod leží na hranicích s Rakouskem
Co myslíte, má k rovníku blíž jižní Morava, nebo jižní Čechy? B je správně. Nejjižnější bod republiky leží na hranicích s Rakouskem.
-
Emil Holub. Cestovatel, který přivezl do Čech celou africkou domorodou vesnici
Před 174 lety se narodil doktor Emil Holub. Když si v dětství přečetl africké zápisky britského cestovatele Davida Livingstona, měl o svém životě jasno.
-
Moulin Rouge. Červený mlýn, ve kterém se tančil kankán
Věhlasný pařížský kabaret Moulin Rouge otevřel své brány 6. října 1889. Jeho zakladatelem byl podnikatel Charles Zidler. Jeho snem byl chrám zasvěcený ženě a kankánu.