Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Hračky Libuše Niklové se staly symbolem designu 60. let, zejména černý kocour s ohebným trupem
Světově uznávaná návrhářka hraček z umělé hmoty se narodila 1. dubna 1934 ve Zlíně. Vystudovala zcela nový obor tvarování plastických hmot ve Zlíně a Uherském Hradišti.
-
National Geographic Society. Pod její záštitou se uskutečnily výpravy k pólu nebo vraku Titaniku
Národní zeměpisná společnost byla v USA oficiálně založena 27. ledna 1988. Od počátku měla také svůj magazín, který poprvé vyšel v říjnu 1888.
-
Emil Hácha v roce 1938 pomýšlel na penzi. Po silném nátlaku se ujal prezidentského úřadu
Byl třetím prezidentem Československa, ovšem jeho role v našich dějinách bude mít už navždy hořkou pachuť spojenou se ztrátou státní suverenity.
-
Hlavním motivem závodu Jizerská padesátka se stalo uctění památky horolezců, kteří zahynuli v Peru
Historie asi nejznámějšího běžkařského závodu v Česku sahá do zimy roku 1968. Tehdy se v Jizerských horách konal první závod, který byl i přípravou tamních horolezců.
-
Jan Milíč z Kroměříže kritizoval hrabivost církevních hodnostářů. Byl obviněn z kacířství
První písemná zmínka o Milíčovi z Kroměříže pochází z roku 1358, kdy působil v kanceláři císaře Karla IV. Postupně získával stále významnější církevní posty.
-
Mezi pátečníky patřila vybraná společnost intelektuálů. Scházeli se u bratrů Čapkových
Na počátku 20. století bylo v Čechách zcela běžné, že spisovatelé, umělci i političtí diskutéři měli své oblíbené podniky, kde se scházeli a debatovali o všem možném.
-
Josef Kemr. Filmaři ho objevili, když hrál házenou
Narodil se 20. června 1922 v Praze. Jeho cesta pak vedla od študáckých filmů přes kočovnou společnost až do Národního divadla. Zemřel 15. ledna roku 1995.
-
Brány první záchytné protialkoholní stanice u nás se otevřely v roce 1951
Nejznámějším českým bojovníkem proti alkoholismu byl ve 20. století Jaroslav Skála. Psychiatr, který se od konce 40. let zabýval léčbou lidí závislých na alkoholu.
-
Václavské náměstí. První sjezdovka v Česku
Václavské náměst se na pár minut proměnilo ve sjezdovku. V noci z 5. na 6. ledna 1887 sjel z horní části až na Můstek Josef Rössler-Ořovský na lyžích.
-
Historie novoročních přání sahá do poloviny 19. století. Zkratka P. F. je výlučně česká záležitost
Historie novoročních přání sahá do první poloviny 19. století. Tehdy bylo zvykem, že šlechtici ve vánočním čase osobně navštěvovali své známé a přáli jim vše nejlepší.