Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Architekt Jan Kotěra se odklonil od secese a stvořil purismus. Tohle jsou jeho nejslavnější stavby
Zakladatel moderní české architektury se narodil 18. prosince 1871 v Brně do smíšené česko-německé rodiny. Po několika stěhováních se Kotěrovi usadili v Plzni.
-
Boleslav I., zvaný Ukrutný, za své vlády podstatně rozšířil území a zlepšil ekonomiku
Pátý doložený český kníže Boleslav I. má přízvisko Ukrutný a všichni asi víme, proč. Je mu přisuzována hlavní vina za smrt jeho staršího bratra knížete Václava.
-
Bílá Labuť. Pět set zaměstnanců, za den 30 tisíc zákazníků
Bílá labuť přivítala své první zákazníky 18. března 1939. Jaroslav Brouk ji nechal postavit na místě, kde stával původně hostinec a pivovar.
-
Ulovil kance Bivoj, nebo Jetřich z Buzic? Legendární pověst má několik verzí
Jednou ze známých a oblíbených českých pověstí je ta o Bivojovi. Vypráví o hrdinovi, který kdysi chytil divokého kance za uši, přehodil si ho na záda a donesl na Vyšehrad.
-
Josef Gočár. Byl zvolen největší osobností české architektury 20. století
Architekt Josef Gočár se narodil 13. března 1880 v Semíně nedaleko Přelouče. Na UMPRUM studoval pod vedením Jana Kotěry. Za svůj život vystřídal několik stylů.
-
Strůjci kolektivizace zemědělství zabavovali pole. Měli na svědomí tisíce zničených životů
Jedním z příkladů násilné přeměny naší společnosti pod komunistickou totalitou byla kolektivizace zemědělství.
-
S rozvojem turistiky bylo potřeba v Krkonošském národním parku určit jasná pravidla
Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963. Stal se tak prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku.
-
Karel Kramář byl předsedou vlády necelých osm měsíců, přesto zanechal značnou stopu
Když v roce 1918 vyhlašovali v Praze muži 28. října samostatné Československo, Karel Kramář byl v Ženevě a o ničem nevěděl. Přesto se brzy stal významným politikem.
-
Heydrichiáda se dělí na dvě období. Druhá vlna byla masivní odveta za atentát na Heydricha
Pojmem heydrichiáda souhrnně označujeme období, kdy za druhé světové války nacističtí okupanti systematicky terorizovali a likvidovali obyvatelstvo Čech a Moravy.
-
Kníže Bořivoj I. přijetím křesťanství otevřel Přemyslovcům možnost vybudovat životaschopný stát
Knížete Bořivoje I. označují historikové za prvního skutečně doloženého člena rodu Přemyslovců. Víme, že v 9. století vládl nevelkému území ve středních Čechách.