V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Tančící dům. Provokativní stavba se stala magnetem pro návštěvníky metropole
K zástavbě proluky po bombardování se 50 let nikdo neměl. Počátkem 90. let přišel architekt Vlado Milunič se svým Tančícím domem. Provoz budovy byl zahájen 20. června 1996.
-
Barva lidských očí se ustálí až ve věku tří let. Víte, která dominuje a která je nejvzácnější?
U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.
-
Lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život. Na proces má vliv opotřebení a zemská přitažlivost
Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.
-
Věděli jste, že člověk může mít alergii na zimu, vodu nebo mobilní telefony?
Alergií se rozumí nepřiměřená obranná reakce organismu. Pokud jsme alergičtí například na pyly nebo trávy, obvykle nás pálí oči, teče nám z nosu a víc kašleme.
-
Vladimír Dlouhý. Herectví bral původně jako koníček. Zazářil v desítkách rolí
Narodil 10. června 1958. Před kamerou stál už ve 12 letech. Herectví bral původně jako koníček. Zazářil v seriálech Arabela a Dobrá voda a v pohádce S čerty nejsou žerty.
-
Úžasné životy: Stanislava Lekešová podle Martiny Vrbové Hynkové
Stanislavu Lekešovou jsme byli zvyklí vídat jako televizní hlasatelku a na Dvojce Českého rozhlasu moderovala Je jaká je. Martinu Hynkovou Vrbovou zaučovala do práce.
-
Co o Václavu Havlovi prozradí jeho hlas? Nová série přináší unikátní pohled na jeho projevy
Mluvil tak, jak žil. Tak by se dalo shrnout zjištění nového dvoudílného dokumentu Českého rozhlasu Plus Audiostopa Václava Havla. Jak se Havlův hlas proměňoval?
-
Proč jsou velryby tak velké? Denně spořádají až šestnáct tun. Největší je plejtvák obrovský
Věděli jste, že srdce plejtváka obrovského váží kolem 200 kilogramů? Největším živočichem na planetě Zemi je bezesporu plejtvák obrovský.
-
Mars express. První sonda evropské vesmírné agentury mířící k Marsu
2. června 2003 odstartovala sonda Mars expres mířící k Marsu. O půl roku později úspěšně dosáhla oběžné dráhy rudé planety a začala s výzkumem.
-
Krk není to jediné, co mají žirafy dlouhé. Nevšedních rozměrů dosahuje také jejich jazyk
Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.