Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Založení Kašperku inicioval císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů
Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV.
-
Karlův most. Podle pověsti určil datum i čas položení základního kamene císař Karel IV.
Základní kámen Karlova mostu byl zřejmě položen 9. července 1357. Podle pověsti určil přesné datum a čas po poradě s astrology císař Karel IV.
-
Charlotta Garrigue Masaryková pocházela z Brooklynu, naučila se výborně česky. Porodila pět dětí
Manželka prvního československého prezidenta Charlotta se narodila roku 1850 v newyorském Brooklynu do rodiny s francouzskými kořeny.
-
František Kupka. Světově uznávaným umělcem se stal až po své smrti
Malíř František Kupka zemřel na předměstí Paříže 24. června 1957. Když roku 1912 vystavil abstraktní obrazy, dočkal se nepochopení. Od další tvorby ho to však neodradilo.
-
Sliby Malé dohody se nenaplnily. Když došlo k ohrožení, Jugoslávie i Rumunsko závazky vypověděly
S koncem první světové války roku 1918 vzniklo ve střední Evropě mnoho nových států. Silný vliv na ně měla Francie, která podporovala jejich spojenectví.
-
Úžasné životy: Štěpánka Haničincová podle Jiřího Chalupy
Štěpánka Haničincová provázela dětstvím několik generací českých dětí. V 50. letech zakládala televizní vysílání. Zavzpomíná na ni dlouholetý kolega Jiří Chalupa.
-
Umělecký rozmach tvorby Antonína Slavíčka skončil předčasně. Byl mistrem v zachycení pohybu na obraz
Malířský styl impresionismus se sice zrodil ve Francii, ale má i své české představitele. A jedním z těch nejvýraznějších byl i Antonín Slavíček.
-
Na Rudolfově štole pracovalo deset týmů razičů najednou. Vodovodní tunel je dlouhý přes kilometr
Jak už název napovídá, vybudování prvního pražského tunelu inicioval v druhé polovině 16. století císař Rudolf II. Chtěl totiž, aby v Královské oboře vznikl rybník.
-
Josef Dobrovský si liboval v modré barvě. I jeho bible byla modrá. Tak vznikla přezdívka modrý abbé
Muž, který položil základy novodobé jazykovědné bohemistiky, se narodil roku 1753 v Ďarmotech na území dnešního Maďarska. Dětství však prožil v Horšovském Týně.
-
Socha svobody. Do USA přicestovala z Francie v 214 bednách
Socha Svobody připlula do New Yorku 17. června 1885. S nápadem darovat USA velkolepý monument přišel francouzský právník a historik Édouard René Lefèbvre de Laboulaye.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »