V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Úžasné životy: Věra Plívová-Šimková podle Jana Krause
Režisérku dětských filmů poznal pozdější herec a moderátor Jan Kraus už jako kluk, hrál totiž v prvním samostatném filmu Věry Plívové-Šimkové.
-
Je k rovníku blíž jižní Morava, nebo jižní Čechy? Nejjižnější bod leží na hranicích s Rakouskem
Co myslíte, má k rovníku blíž jižní Morava, nebo jižní Čechy? B je správně. Nejjižnější bod republiky leží na hranicích s Rakouskem.
-
Emil Holub. Cestovatel, který přivezl do Čech celou africkou domorodou vesnici
Před 174 lety se narodil doktor Emil Holub. Když si v dětství přečetl africké zápisky britského cestovatele Davida Livingstona, měl o svém životě jasno.
-
Moulin Rouge. Červený mlýn, ve kterém se tančil kankán
Věhlasný pařížský kabaret Moulin Rouge otevřel své brány 6. října 1889. Jeho zakladatelem byl podnikatel Charles Zidler. Jeho snem byl chrám zasvěcený ženě a kankánu.
-
Nejdelší most je v Radotíně. Na obou koncích na něj navazují tunely a v jednom místě má dvě patra
V Česku najdeme mnoho silničních rekordmanů. Jedním z nich je i Radotínský most. Měří 2291 metrů a je tak nejdelším tuzemským mostem.
-
Světový rekord v hodu oštěpem Jana Železného a Barbory Špotákové k roku 2025 zatím nikdo nepřekonal
Atletická disciplína hod oštěpem vychází z vojenského výcviku starých Řeků a byla i součástí starověkého olympijského pětiboje. Své pevné místo má i v novodobém sportu.
-
Tádž Mahal. Památka UNESCO a jeden ze sedmi novodobých divů světa
V indickém státě Ágra dokončili 27. září 1654 stavbu mauzolea Tádž Mahal. Na věčnou památku své zesnulé manželky Mumtáz Mahal ho nechal vystavět císař Šahdžahán.
-
Nejkratší tuzemskou dálnicí je D56. Víte, kolik měří kilometrů?
V české dálniční síti je dobře známá nejstarší a také nejdelší autostráda D1. Máme ale i rekordmany z opačného konce.
-
Nejstarší rostlinná fosilie je stará 432 milionů let. Vědcům dala cenné informace o prvohorách
Zkameněliny můžeme vnímat jako takové konzervy z pravěku. V usazených horninách se nám dochovaly kosti, schránky korýšů, ale i rostliny.
-
Metro jezdí v Praze od května 1974 a má hned několik zajímavých nej. Víte, kde je nejhlubší stanice?
Podzemní dráha v našem hlavním městě byla první a je doposud jediná v Česku. První plány pocházejí už z přelomu 19 a 20. století, skutečná stavba započala až v 60. letech.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »