Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Jak se dostal lev do českého národního znaku? Vypráví o tom legenda o Bruncvíkovi
Když jdete po Karlově mostě z Malé strany na Staré město, můžete při pohledu vpravo na jednom z pilířů vidět sloup se sochou.
-
Josef Thomayer: Lékař byl vstřícný k pacientům, postrachem studentů a neměl rád Pražáky
Narodil se roku 1853. I když pocházel z chudých poměrů, vystudoval v Praze medicínu a později se stal jedním z nejvýznamnějších českých lékařů přelomu 19. a 20. století.
-
Legionářské jednotky v Rusku měly vliv na vznik Československa. Respekt získaly v bitvě u Zborova
Vojenským významem šlo jen o drobnou epizodu, která však v české historii znamenala důležitý milník.
-
Kostel v Mostě. Jeho transport o 841 metrů se plánoval mnoho let
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě skončil 27. října 1975. Stalo se tak poté, co těžbě uhlí ustoupilo staré město Most. Jedinou památkou zůstal právě kostel.
-
Leksellův gama nůž. Přístroj, na který se v celonárodní sbírce složili Češi
První operaci Leksellovým gama nožem provedli 26. října 1992 v pražské Nemocnici Na Homolce. Využívá se k léčbě zhoubných i nezhoubných nádorů v lidské hlavě.
-
Hlava keltského druida je jedním z výrazných dokladů života Keltů na českém území
Jedním z výrazných dokladů života Keltů na českém území je 25 centimetrů vysoká soška znázorňující pravděpodobně druida, tedy vysoce postaveného člena společenství.
-
Jiří Guth-Jarkovský se do českých dějin zapsal jako expert na pravidla etikety
Že muž má ženě při oblékání pomoci do kabátu nebo že vstupuje do veřejné místnosti jako první – to jsou jedny ze základních zásad společenského chování.
-
Jedinou koordinovanou vojenskou akcí Varšavské smlouvy byla okupace Československa v srpnu 1968
Po druhé světové válce zůstala Evropa rozdělená na dvě části. Západ osvobozený demokratickými spojenci a východ ovládaný Sovětským svazem.
-
Úžasné životy: Ludvík Souček podle Ondřeje Neffa
Ludvík Souček patřil v polovině 20. století k předním tvůrcům sci-fi literatury. Věřil, že člověk bude cestovat vesmírem. Jeho osobnost přiblíží spisovatel Ondřej Neff.
-
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydal cestopis a skládal hudební díla. Byl i ve službách císaře
Asi nejznámějším českým cestovatelem raného novověku byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Narodil se roku 1564 na hradě Klenová poblíž Klatov.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »