Karel Poláček: Povídka o tom, kterak si pan Hugo Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou, ale nevzal si ji…
Hugo Lüftschütz je svobodný, což se mu nezdá příliš efektivní. Být ženatý by ho ale zase zavazovalo k tomu mít nějaké všelijaké příbuzné… Rozvernou židovskou anekdotu napsal známý humorista Karel Poláček.
„Já se věru chci ženit! Ale když ono to je dneska … To není jen tak, pane! To je věc seriosní a oportunní. Já jsem povinen společnosti oženit se, jak se patří … Jó, tak je to …“
Veselý příběh s dlouhým názvem Povídka o tom, kterak si pan Hugo Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou, ale nevzal si ji… vyšel v roce 1926 v knížce Povídky izraelského vyznání.
Rozhlasové zpracování pochází z roku 2011, účinkují v něm Jiří Ornest, Václav Dušek a Jan Pilař.
Karel Poláček
Karel Poláček se narodil 22. března 1892 v rodině židovského obchodníka ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Matka Žofie zemřela, když mu bylo sedm let. Později ho tedy vychovávala otcova druhá žena.
Studoval rychnovské gymnázium, ale pro nekázeň a špatný prospěch byl vyloučen. Maturitu nakonec složil až v roce 1912 na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici. Poté začal studovat práva.
Na začátku první světové války narukoval do armády, prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.
V roce 1920 se významně rozjela jeho novinářská kariéra. Přispíval do satirických časopisů Nebojsa nebo Štika venkova, publikoval v Lidových novinách, působil jako redaktor Tvorby, jako sloupkař a soudničkář v Českém slově, redigoval humoristický časopis Dobrý den. Jeho oblíbenými novinářskými útvary byly sloupek a soudnička.
Práce novináře musel Karel Poláček zanechat po okupaci Československa hitlerovským Německem. Byl po otci Žid. Živil se tedy jako knihovník v Židovské náboženské obci. Dceru Jiřinu, kterou měl se svojí první ženou, stačil především díky aktivitě své družky, právničky Dory Vaňákové, ještě poslat do bezpečí do Anglie.
Spisovatel a jeho družka byli deportováni do Terezína. Poláček ještě těsně před transportem stihl dopsat svůj nejznámější román Bylo nás pět.
Původně se předpokládalo, že Karel Poláček zahynul v Osvětimi, ale podle očitého svědectví jedné spoluvězenkyně se účastnil ještě přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde zřejmě v lednu 1945 zemřel.
Související
-
Smrt talentovaného ševce. Kapitán Exner vyšetřuje vraždu naivního umělce Boleslava Rambouska
Zámecký údržbář, známý všeuměl, ale především uznávaný naivní umělec Boleslav Rambousek je nalezen bez známek života v parku v Opolné. Vyšetřování se ujímá kapitán Exner.
-
Hlídač. O členovi Závodní stráže Strojíren sovětského přátelství, který se náhle přestal hodit
V roce 1950 v komunistickém Československu se odehrává příběh povídky Hlídač. Tehdy často stačilo málo, aby člověk špatně skončil. To se stalo i Aloisi Marhulákovi...
-
Antonín Pelíšek: Holubí dům. O ztrátě domova, který musel ustoupit stavbě jaderné elektrárny
Kvůli stavbě jaderné elektrárny Temelín zmizelo ze světa šest vesnic. Svoje domovy muselo tehdy opustit na 500 lidí… Jejich příběhy byly inspirací pro povídku Holubí dům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
