Kavalier: Proč vyhlášenou českou sklárnu neodkázal majitel svému synovi?

Zahájením provozu sázavské Svatoprokopské sklářské huti se v roce 1837 začala psát slavná historie dynastie Kavalírů. Když ale byla notářsky ověřena poslední vůle posledního majitele z rodu Kavalírů, rodina se nestačila divit...

Zakladatel sklářské dynastie František Kavalír se narodil roku 1796 a s výrobou skla začal v roce 1830. Pár let nato dostal nabídku od sázavského panství postavit sklárnu v Sázavě. Tam vyvinul tvrdé draselno-vápenaté sklo, z kterého vyráběl laboratorní sklo lékárny.

Produkce byla sice technicky náročná, ale neměla konkurenci. Když roku 1853 Kavalír zemřel, bylo jeho sázavské sklo vyhlášené i v širokém okolí. Vedení sklárny se tehdy ujal jeho sotva 22letý syn Josef.

Z Kavalíra atraktivnější Kavalier

Vladimír Kavalier (1861–1919) ze Sázavy. Syn Josefa Kavalíra a vnuk Františka Kavalíra

České laboratorní sklo tehdy téměř monopolně ovládlo světové trhy a Josef Kavlír si z obchodních důvodů pozměnil příjmení na Kavalier. Tou dobou už síť stálých zákazníků sahala od Spojených států až po Čínu.

Katalog výrobků nabízel 30 typů sériově vyráběných laboratorních výrobků ve 250 velikostech a provedeních. Josef vybudoval druhou, modernější huť, která výrobu ještě zkvalitnila. Další rozvoj přinesla železnice, která do Sázavy přišla s novým tisíciletím.

Logo

Josefova poslední vůle

Josef krátce před smrtí stihl ještě začít se stavbou třetí hutě. Byla ale dostavěna až po je ho smrti. Když byla úředně ověřena Josefova závěť, rodina se nestačila divit. Jeho syn Vladimír, který se více než 20 let podílel na správě a řízení hutě, se neměl stát majitelem firmy.

Logo

Byl ustanoven pouze správcem pozůstalosti. Dědictví mělo připadnout Vladimírovým dědicům, ale pouze v tom případě, že po smrti Vladimíra bude jeho synovi aspoň 18 let. Vladimír závěť soudně napadl, spor se táhl skoro 10 let a Vladimír ho prohrál.

Konec po 85 letech

Přesto po celou dobu svého působení do firmy bohatě investoval a vzorně se o ni staral. V polovině roku 1919 ale Vladimír Kavalier předčasně zemřel. Zůstala po něm vdova, která nikdy o provoz skláren nejevila zájem, dvě dcery a syn Vladimír, kterému do podmínky Josefovy závěti chybělo šest let.

Rodina Kavalírova se na vedení sázavské sklárny podílela celých 85 let. A toto období definitivně skončilo. Správu nad firmou převzala Legiobanka, která roku 1939 podnik prodala velkopodnikateli Martinkovi.

Výpravy Modrého teamu Aero do severní Afriky se zúčastnila i Eliška Kavalierová se svým bratrem, který byl mechankem výpravy (tři ze čtyř vozů měly dámskou posádku). Výprava měla ráz sportovně turistický a reprezentační. Vezla sebou české výrobky ze skla

Jaký byl osud skláren po druhé světové válce? Jaký je jejich současný nejznámější výrobek?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související