Když máme kašel a rýmu a teče nám z očí, antibiotika nejsou namístě

18. leden 2018

Nechtějte po lékařích antibiotika za každou cenu. S tímto důležitým poselstvím přišla do pořadu Zdravíčko Magdalena Horníková, vedoucí lékařka antibiotického střediska nemocnice v Českých Budějovicích.

Antibiotika zabírají na záněty způsobené bakteriemi, nikoli viry. „Zánět na více sliznicích najednou je z 90 procent virový, proto na jeho léčbu nejsou antibiotika vhodná. Zvlášť u mladého, zdravého člověka,“ říká Magdalena Horníková.

Přitom se podle ní často setkáváme s předepisováním antibiotik preventivně nebo s tím, že je pacienti vyžadují. Takové nadužívání však vede k tomu, že antibiotika přestávají působit ve chvílích, kdy mají.

„Například známý penicilin zpočátku fungoval proti zlatému stafylokoku, na syfilis nebo meningokoka. Ale bakterie se s ním setkávaly často a vytvořily si mechanismy, kterými penicilin rozkládaly a zabránily jeho účinku. Navíc si tyto informace dokázaly předat, a tím se jim podařilo přežít, dál se množit a vyvolávat nemoci. Proto by lékaři měli pečlivě zkoumat původce, dělat lidem stěry, aby léčbu zacílili co nejpřesněji,“ zdůrazňuje Magdalena Horníková.

Léky doberte. Jinak se bakterie množí dál

Odpovědně by se měli chovat i pacienti – antibiotika brát v určených intervalech, protože jen správná koncentrace a stálá hladina v organismu může boj s bakterií vyhrát, a léky podle pokynů lékaře dobírat. „Jinak hrozí, že v těle zůstanou bakterie, ty se dál množí, vyvolávají onemocnění, vytvářejí si odolnost vůči léku, který už poznaly, a přežívají v zažívacím traktu, odkud se mohou například výkaly šířit do okolí,“ vysvětluje lékařka.

Tím přestanou antibiotika působit nejen u nás, ale i u ostatních. „To je také problém živočišné výroby a veterinární medicíny. Antibiotika se nadužívají i tam, multirezistentní bakterie se dostávají do potravního řetězce a my se pak s nimi dostáváme do styku, aniž o tom víme,“ dodává lékařka. Je to začarovaný kruh, který je třeba prolomit, jinak nám hrozí, že začneme vymírat na banální onemocnění.

Jak se tedy chovat a co po svých lékařích chtít? Rozhodně ne antibiotika za každou cenu. Žádat výtěr a léky co nejpřesněji zacílené na původce naší nemoci (nikoli antibiotika širokospektrá). Sami si antibiotika nikdy nenasazovat a ta od lékaře brát v určených intervalech a množství. Děláme to nejenom pro sebe, ale pro celou společnost.

„Je prokázáno, že v severských státech, kde se s antibiotiky spíše šetří, je rezistence proti nim nižší,“ uzavírá Magdalena Horníková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.