Ke zrušení roboty došlo až po několika selských vzpourách
Víte, co je to robota? Je to práce na panském. Někteří lidé museli část svého času a sil věnovat práci na majetku nebo pozemcích šlechty.
Zákon to ukládal zejména vesničanům, baráčníkům, podruhům ale i statkářům a chalupníkům, tedy souhrnně řečeno nevolníkům. Povinnost roboty ležela na gruntě, nikoli na lidech, bylo tedy jedno, kdo práci zastal. Obvykle čeledín nebo děvečka. Mohlo se jednat o pletí, orání, setí a sklizeň pole, ale i jiné činnosti.
Před třicetiletou válkou se robotovalo nanejvýš 20 dní v roce, ale po roce 1620 se rozrostl majetek vrchnosti a ubylo pracovní síly, tedy mužů, kteří zahynuli ve válce. Pracovalo se od rozbřesku do soumraku, což v létě často znamenalo pracovat déle než 16 hodin denně.
V průběhu 17. a 18. století došlo kvůli tomu k několika selským vzpourám, které vedly tehdejší panovníky Marii Terezii a následně Josefa II. nejdřív k omezení roboty, a pak úplnému zrušení nevolnictví v roce 1781. Od té doby můžeme na několika místech naší země najít památníky zrušení roboty nebo poddanství. Například v Nové Vsi u Světlé nad Sázavou, u města Písku, v Průhonicích u Prahy nebo v Nové Vsi u Teplic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
