Klidná země v neklidném regionu. Jordánsko udělalo tlustou čáru za covidem a vábí turisty na své památky
První lidská sídla vznikala kolem řek nebo v blízkosti stezek, kudy putovali různými směry obchodníci se zbožím. Obchodní stezky bylo třeba chránit. Vznikaly tedy hrady a pevnosti. Jedním z nejstarších důkazů osídlení je citadela v metropoli Jordánského hašimovského království Ammánu.
Kdysi to byl kvetoucí pahorek nad městem s množstvím vodních nádrží a důmyslným systémem rozvodu vody. Dnes je to sluncem rozpálená skála, kam není radno se vydávat bez pokrývky hlavy, opalovacího krému a lahve vody.
S horkem v patách
Honem, honem, pospěšte si! Nebo také: rychle, rychle, jdeme. Takhle volá průvodce Fadi ala Majda a také jeho kolegové na skalní vyvýšenině nad Ammánem, kde bývala obranná citadela.
Slunce tady totiž neúprosně praží a je tady velké vedro, proto se musíme pohybovat rychle.
Jsme 800 metrů nad mořem na ammánské citadele. Tady se potkávaly různé kultury, které toto území obývaly. Nejprve amonité, potom Řekové, Římané a nakonec přišli Arabové. A právě po prvních obyvatelích tohoto regionu – amonitech – dostal Ammán své dnešní jméno.
Střet civilizací
Vápencová vyvýšenina uprostřed Ammánu byla podle průvodce Fadiho obydlena už pět tisíc let před našim letopočtem.
Čtěte také
Studně vykopané hlavně v době Osmanské říše nebyly studněmi, byly to vlastně cisterny, které shromažďovaly dešťovou vodu, když náhodou napršelo. Tu pak rozváděly po celém městě. Nebyla to tedy voda, která by se dolů prosakovala z řeky Jordánu, protože jsme 800 metrů nad mořem, a ty studně byly asi tak 60 metrů hluboké.
Fadi říká, že na ammánské citadele se vlastně střetávají dějiny, protože vlevo od nás je Herkulův chrám, to je řecké a římské období, před námi ruiny byzantského kostela, to se pozná podle korintských sloupů s akantovým listím, a vpravo zbytky paláce arabského čili islámského osídlení.
Ta úplně nejstarší
Palác postavený v sedmém století našeho letopočtu je vlastně ve tvaru kříže, má čtyři apsidy a jednu velikánskou kouli, která je dnes dřevěná, tehdy možná byla z kamene.
V muzeu ammánské citadely panuje příjemný chládek. Tady je možné si prohlédnout vykopávky z různých částí Jordánska.
Ředitel muzea Taher Gonmeen upozorňuje zvláště na plastiku, která je vyrobena ze sádrovce a pochází přibližně z období 6,5 tisíc let před našim letopočtem. Ukazuje dvě hlavy, dvě srostlé postavy, dokonce s očima a vlasy. Je to prý nejstarší socha, jakou kdy člověk udělal.
Jen dva prstíčky si ochladíme...
V muzeu je možné projít si od neolitického období přes dobu bronzovou, železnou až do řeckého helénistického období, a přes římské vykopávky až do islámské doby, to znamená do současnosti. A když vyjdeme z muzea ven, tak se zase zarazíme o tu vlnu vedra.
Vedro je opravdu velké. Fadi říká, že v létě tady mohou teploty dosahovat až 39 stupňů. Proto je dobré si na ammánskou citadelu vzít pokrývku hlavy, třeba šátek nebo čepici, namazat se nějakým opalovacím krémem a rozhodně si s sebou vzít také vzít vodu.
Rady pro cestu do Jordánska
- Počasí:
Přibalte opalovací krém faktor 50. V Ammánu nebo u Mrtvého moře může být i 40 stupňů. Ve většině Jordánska jde o suché vedro. U Mrtvého moře a v Akabě u Rudého moře je pocit horka větší. Vzduch je vlhčí.
- S sebou – co nezapomenout a co naopak nechat doma:
Noste kšiltvku, klobouk nebo šátek. Protisluneční brýle. S sebou alespoň 0,5 litru vody. Dá se koupit u vstupů na památky, někdy i uvnitř nich. Balená je bezpečná. S mírou pijte tureckou kávu – ale je výborná.
Do Jordánska je zakázáno vozit zbraně i to, co bychom v ČR za zbraň nepovažovali. Problém může být větší zavírací nůž i bytelnější švýcarský nůž. Na letišti jej mohou zabavit, na památkách ponechají v úschovně. Do většiny hotelů je zakázáno vnášet nejen takové nože, ale ani lahve s čímkoli, například s alkoholem. Je třeba konzumovat jen to, co se prodává uvnitř hotelu.
- Ceny: jordánský dinár = cca 32 Kč
turecká káva: 1 JOD = 32 Kč (někdy i levnější a dobrá)
pivo 0,33 v restauraci: 6 JOD = 190 Kč
nealko nápoje 0,33 v obchodě: 1 JOD
vstupné na památky – někde levné, jinde drahé:
- Nebó, posvátná hora, kam Mojžíš přivedl svůj lid: cca 100,- Kč
- Petra, skalní město: 50 JOD =1700 Kč
- taxi po městě:1–2 JOD
- Co zemi trápí:
Vysoké životní náklady a málo pracovních příležitostí. Průměrný plat je cca 16 tis. Kč. Rodina dá za byt a elektřinu dvě třetiny platu.
70 % rozlohy země pokrývá poušť.
- Příležitosti
Vláda chce do země nalákat zahraniční investory do lehkého a počítačového průmyslu.
Možná je i výroba polovodičových čipů namísto nejistých dodávek z Číny.
Související
-
Dvě hodiny nestačí, věnujte Petře dva dny, radí beduíni
Starobylé skalní město Petra je turistickým magnetem Jordánska. Jak se přesvědčila Andrea Skalická, Petra je přitažlivá i trochu tajemná jak ve dne, tak v noci.
-
Uprostřed egyptské pouště se nachází opuštěné magické místo, kde působili římští kameníci
Nedaleko letoviska Hurgháda leží dobře ukryté římské těžařské město Mons Claudianus. Před dvěma tisíci lety v něm pracovali kvalifikovaní kameníci. Dnes je místo opuštěné.
