Klimatolog: Vlny veder i na podzim, v létě 40 stupňů, dubové lesy jen na Šumavě. I to se může stát
Letošní leden překonal všechny dosavadní rekordy. Podle evropské služby Copernicus byl celosvětově nejteplejší za celou dobu měření. „Je to velmi špatná zpráva. Teploty zůstávají příliš vysoko, přestože se objevila chladná fáze systému jižní oscilace, La Niña. Slibovali jsme si od ní, že výrazněji ochladí rozsáhlé části planety, to se ale nenaplnilo,“ upozorňuje klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Na některých místech Evropy sice bylo chladněji než obvykle, podle Fardy je to ovšem dáno tím, že zemská atmosféra představuje dynamický systém propojený s oceánem, v němž může chladný vzduch z polárních oblastí proudit na jih a naopak.
Čtěte také
„Zřejmě nebude existovat žádná oblast, která by byla setrvale chladnější či setrvale teplejší, alespoň ne v Evropě. Počasí bude velmi dramaticky proměnlivé,“ vysvětluje.
„Ladovská zima bude opravdu velmi vzácná. A podobně nám zdivočí i jiná roční období. Vlny veder budou moci přicházet i na konci podzimu či na začátku jara. A podobně i vpády velmi chladného vzduchu,“ pokračuje.
Příčinou oteplování jsou podle vědců neustále rostoucí emise skleníkových plynů i množství metanu, které se uvolňuje do atmosféry v polárních a subpolárních oblastech. A pomalu se začíná projevovat snižování schopností ekosystému skleníkové plyny z atmosféry odebírat. Na vině je podle experta rozšiřování pouštních oblastí a úbytek vegetace.
Riziko je reálné
Podle některých odhadů by do konce století mohla teplota v Evropě stoupnout o 4 stupně Celsia. Farda to považuje za stále málo pravděpodobný scénář, ještě před rokem by ho prý ale rezolutně vyloučil.
Pro život v Česku by to znamenalo obrovskou změnu. Například dubové lesy by se udržely jen ve vrcholových partiích Šumavy a změnil by se také hydrologický režim v krajině.
Čtěte také
„V období veder se budeme muset připravit i na teploty okolo 40 stupňů Celsia. Nejen v teplých oblastech, ale v podstatě kdekoliv. Velmi rychle budou růst i s nimi spojené škody na lidském zdraví, ekonomice, zemědělství... Ve všech myslitelných oblastech,“ varuje.
Nárůst teplot mimo jiné povede k tomu, že v atmosféře bude více vodní páry. Náhlý vpád chladného vzduchu pak může způsobit kondenzaci páry a extrémně silné bouřky, které již z naší krajiny známe.
„Extrémně vysoké teploty během období sucha budou spojené s velkým rizikem povodní. A toto se skutečně stalo například Severní Itálii minulé léto,“ připomíná.
Tato vize podle Fardy není neodvratná, ovšem v poslední době se pozornost světa přesouvá k ekonomickým a bezpečnostním otázkám. „Budeme se muset smířit s tím, že dojde k určité revizi. Chci ale varovat, aby opatření typu Green Deal byly vykládány jako libovůle mocných či zelených stran. Je to velmi potřebný nástroj na velmi reálné riziko,“ zdůrazňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Budeme časem na sníh jen vzpomínat? Změny klimatu mají viditelný dopad na horská střediska
S oteplením planety se mění také klima v Česku. Týká se to také Liberecka a přilehlých Jizerských hor. Co všechno může mizející sníh říct o našem vztahu ke změně klimatu.
-
Klimatické cíle je třeba přehodnotit, věří starostka. Kobza: Emise závisí na teplotě, ne obráceně
Americký prezident Donald Trump hned první den ve funkci vyvázal Spojené státy z Pařížské klimatické dohody. USA jsou přitom druhým největším emitentem skleníkových plynů.
-
Další nejteplejší rok v historii? Naše úsilí na ochranu klimatu nestačí, varuje klimatický diplomat
„Přitom víme, co se může a má udělat, abychom se tomu největšímu problému vyhnuli,“ připomíná poradce prezidenta a klimatický diplomat Ladislav Miko.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.