„Kombajn“ rozšíří pole pro mořskou trávu. Indický podnikatel z ní chce vyrábět rozložitelné obaly
I oceán může být jako louka poskytující bohatou úrodu trávy. Mořské trávy. Ta se dnes používá k přípravě pokrmů asijské kuchyně, uplatnění má i v kosmetice nebo v textilním průmyslu. Její pěstování je ale drahé, protože vyžaduje hodně manuální práce. Jedna indická firma chce sklízení a sázení mořské trávy zmechanizovat a umožnit tak rozšíření jejího použití.
Čtěte také
Mechanizací pobřežního zemědělství hodlá společnost Sea6 Energy z indického Bangalore zvýšit produkci mořské trávy. Pěstování rostliny v mělkých vodách na síťových rohožích dosud vyžaduje hodně lidské práce, což brání jejímu širšímu využití.
„Mořský kombajn dokáže sklízet a znovu sázet mořskou trávu i dále od pobřeží v hlubších vodách,“ vysvětluje reportér Pavel Novák výhodu nového žacího stroje. Ten vypadá jako katamarán – loď, mezi jejíž plováky je ovšem umístěno sklízecí zařízení.
„Z vody vytahuje lana s trsy trávy a ostříhá z nich narostlé šlahouny. Trsy pak uloží do síťových rukávů a nechává za sebou v moři, kde znovu rostou,“ popisuje Novák mechanismus sklizně. Prototyp zatím firma zkouší u břehů indonéských ostrovů, v plánu má však výrobu rozšířit a nasadit je také na trávová pole u břehů Indie.
Čtěte také
Na ekologičtější plasty
Ročně se této suroviny dosud vyprodukuje 33 milionů tun, zejména pro potravinářský a kosmetický průmysl. Její vysokou cenu by mohl kombajn společnosti Sea6 Energy snížit. Její šéf Shrikumar Suryanarayan si slibuje, že by se pak mořská tráva mohla používat i k výrobě ekologických obalů.
„S využitím mořské trávy by se daly vyrábět snadno rozložitelné bioplasty a z nich třeba archy pro balení výrobků, překrývací folie, sáčky a tašky nebo brčka na pití - to všechno, co dnes znečišťuje oceány,“ představuje si Suryanarayan. Výrobu takových bioplastů chce společnost Sea6 Energy započít do tří let.
Související
-
Přežijí „krabaři“ na ostrově Tangier 21. století?
K vyhlášeným pochoutkám na americkém pobřeží Atlantiku patří takzvaní měkcí krabi. Dají se totiž jíst i s krunýřem. Za jejich hlavní město se hrdě označuje ostrov Tangier.
-
Zemědělství může být příčinou i řešením klimatických změn, říká expert z Člověka v tísni
Jan Svitálek z organizace Člověk v tísni je expert na tropické zemědělství: Jsem přímým svědkem toho, že klimatická změna probíhá a zhoršuje životní podmínky v Africe.
-
„Horší vzduch než v Číně.“ Kvůli zemědělství Thajci vypalují lesy, české firmy nabízejí řešení
Pravidelně každý rok touto dobou sužují sever Thajska masivní lesní požáry. Proč je lidé úmyslně zakládají? A jak mohou Thajcům pomoct české technologie?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
