Komunismus byl děravý, vzpomíná disident František Stárek Čuňas
Jeho rodina pochází z Libchav u Ústí nad Orlicí. Legenda českého undergroundu, disident, publicista a historický badatel František Stárek Čuňas, se tam před pár lety vrátil. Jeho životní cesta byla velmi pestrá.
Počat byl František Stárek v Českých Libchavách. Jeho matka odtud musela ve čtvrtém měsíci těhotenství, když v roce 1952 znárodnily jejich statek, kde rod hospodařil po mnoho generací. Odstěhovali se do Konstantinových Lázní a posléze do Teplic. Tam jeho otec roku 1960 zemřel a od té doby žil malý František s matkou ve velmi nuzných poměrech.
Jak sám říká, celá jeho rodina měla problémy s režimem, ať už s nacistickým nebo komunistickým. A to, že mohl František vystudovat střední školu, bylo dílem velké náhody. Už tam měl ale tzv. kázeňské problémy. Třeba, když vyvěsil černou vlajku po smrti Palacha.
Třikrát ve vězení
Přezdívku Čuňas dal Františku Stárkovi český underground podle jména postavy z jednoho filmu. Toto prostředí a jeho aktivity se nelíbily tehdejšímu režimu. Do vězení poslal Františka Stárka třikrát. Poprvé ho soudili v roce 1976 za to, že uspořádal koncert a přednášku. Byl to společný proces se skupinou Plastic People of the Universe. Celosvětový odpor proti režimu stál také na začátku vzniku Charty 77. Ve vězení nakonec strávil František půl roku. Poté žil v undergroundové komunitě na samotě u Kadaně. Tam také vznikl nápad na legendární samizdatový časopis Vokno.
Komunismus byl děravý, tvrdí František Stárek. Právě díky tomu se mu prý podařilo časopis vydávat. Všude přísně hlídaný rozmnožovací stroj, tzv. cyklostyl, získal totiž za pouhé tři měsíce. Díky známostem s učni z podniku na výrobu kancelářské techniky. Ti postupně vynosili ze závodu všechny součástky a stroj sestavili.
Právě za vydávání Vokna byl souzen podruhé v roce 1981 a také potřetí, v roce 1989. Pustili ho na základě jmenovité amnestie prezidenta politickým vězňům. Po revoluci například pracoval 17 let v BIS a nyní působí jako badatel v Ústavu pro studium totalitních režimů, přednáší, píše knihy a publikuje.
Související
-
Pardubické disidenty 17. listopad překvapil
Velké změny očekávali. Ale domnívali se, že to "něco" přijde až 10. prosince na výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.
-
Filantrop Jan Dobrovský: Jen tak nikomu nic nedám
Říká, že člověk musí mít vždycky vidinu nějaké možnosti či pozitivního vývoje, aby to nevzdal. Pestrobarevnost světa umí geniálně zachytit černobíle.
-
Zoufalý čin inspiroval chrudimského aktivistu, pojmenoval po Palachovi samizdat
Přesně před 50 lety se na Václavském náměstí v Praze student Jan Palach polil hořlavinou a zapálil. Chtěl tak upozornit na sílící potlačování svobody v Československu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
