Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté
Četba na pokračování z cestopisné knihy českého šlechtice, který se na jaře roku 1598 vydal na pouť do Svaté země a v letech 1604–1607 pak o své cestě sepsal poutavé svědectví. Uvádíme jako připomínku 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Hudební spolupráce: Stanislav Abrahám
Český šlechtic, dvořan, diplomat a válečník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se narodil roku 1564 na hradě Klenová u Klatov. Pocházel ze staré šlechtické rodiny a dostalo se mu všestranného vzdělání. Zajímal se o historii, geografii, hudbu a politiku. Již v mládí ve službách arciknížete Ferdinanda, pozdějšího císaře, hodně cestoval po Německu a Itálii. Roku 1584 se vrátil do vlasti a spravoval zděděné statky. V letech 1594–96 se účastnil protitureckého válečného tažení, během něhož osvědčil vojenský talent i věrnost císaři.
Na jaře roku 1598 se vydal na pouť do Jeruzaléma, kterou po návratu literárně zpracoval. Putoval přes Bavorsko a Tyroly do Itálie, dále na Krétu, Kypr, do palestinské Jaffy, Jeruzaléma a Egypta. Později se stal komorníkem a císařským radou Rudolfa II. a byl také povýšen do panského stavu (1603). Za povstání 1618–1620 stál na straně odbojných stavů a byl po porážce povstání spolu s dalšími šestadvaceti účastníky odbojného dění popraven na Staroměstském náměstí.
Čtěte také
Jeho vzdělání i mnohostranné nadání se odráží v cestopise Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země jůdské a dále do Egypta (1608), který také sám ilustroval. Kniha zachycuje nejen přímé Harantovy zkušenosti a zážitky z cesty, ale také jeho znalosti z bohaté četby dějepisné, národopisné, cestopisné, přírodovědné i teologické. I když je k poznávané skutečnosti v podstatě kritický, přece jen občas podléhá různým pověrám, zejména pokud jde o poznatky přírodopisné.
Orient ho zaujal nejen jako dějiště biblických dějů, ale především jako země obývaná nepřáteli křesťanského světa. Vedle jednotlivých událostí své dobrodružné cesty všímá si Harant zvláště kulturně historických poměrů, životního stylu, povahového založení obyvatel, způsobu jejich obživy, lidových zvyků a náboženských ceremonií. Jazyk nese stopy Harantova polyglotismu, ale také znalosti Bible a hovorové češtiny (množství rčení a přísloví, smysl pro humor a ironii).
Vydání jeho díla ve 20. století (1926, 1948) představovala výbor z původního rozsáhlého textu. Kompletní vydání vyšlo až v roce 2017 v edici Česká knižnice (nakl. Host, Brno). Cestopis edičně připravila, komentář, vysvětlivky a slovníček napsala Hana Bočková ve spolupráci s Markétou Melounovou.
Čtrnáctidílnou četbu na pokračování z cestopisné knihy českého šlechtice, který se na jaře roku 1598 vydal na pouť do Svaté země a v letech 1604–1607 pak o své cestě sepsal poutavé svědectví, z prvního úplného českého vydání díla připravila Alena Heroutová.
Psáno pro Týdeník Rozhlas.
Související
-
Leo Perutz: Noc pod Kamenným mostem. Příběhy z tajemného prostředí rudolfinské Prahy
Poslechněte si příběhy a legendy z židovského ghetta a z Pražského hradu doby Rudolfa II., které podle knihy povídek rakouského autora pro rozhlas napsal Rudolf Ráž.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
