Petr Turek

Román vypráví příběh obyvatel jednoho městečka na počátku 20. století, v němž se běžně odehrávají drobné zázraky, ale které se chystá blížící se svět plný překotných změn.

Francouzský vědec píše o tom, jakým způsobem prestiž vzniká a v této souvislosti hovoří o „fascinaci, kterou náš duch pociťuje před určitým jedincem, dílem nebo ideou.“

Esej napsaná v roce 1932 pro sborník věnovaný 65. narozeninám F. X. Šaldy vyjadřuje autorův hluboký obdiv k osobnosti zakladatele moderní české umělecké kritiky.

Novela vypráví příběh ovdovělého muže, který na konci 19. století blouznivě vzpomíná ve starém západoevropském městě na milovanou zesnulou manželku.

Text francouzského spisovatele a právníka, inspirovaný lidskostí i zdravým rozumem, byl ve své době naprostou výjimkou.

V díle Simone Weilové vyniká jasnozřivá analýza morální krize Západu, spjatá s kritikou obou totalitarismů.

Ve stati s názvem První četba (českobudějovický měsíčník Arch č. 2 / 1969) vzpomínal básník na Alšův slabikář, na čítanku, Starý zákon v biblické dějepravě nebo pohádky.

Jakožto představitel vídeňské umělecko-historické školy přešel Max Dvořák od formalistického pojetí uměleckého vývoje jako samovývoje forem k obsahově – formové syntéze. 

Text významného českého literárního kritika se věnuje vztahům mezi jednotlivými literárními žánry a uvádí řadu příkladů z české i světové literatury. 

Je to podivná zahrada, o niž se stará. Trochu zahrada, trochu hřbitov. Poslechněte si autobiograficky laděný příběh prvního britského nositele Nobelovy ceny za literaturu.