Léčbou se recidiva pedofilů snižuje, porucha je celoživotní, říká psychiatr. Máme mírné zákony?

13. červen 2022

Policisté v loňském roce řešili třicet šest případů, kdy dítě zneužil člověk, který na něj má dohlížet, tedy například vychovatel, učitel nebo vedoucí na táboře. Vyplývá to z nejnovější statistiky, kterou Radiožurnál získal z Policejního prezidia. Podle některých expertů za to mohou i příliš mírné zákony. Co by se s tím mělo dělat podle psychiatra a sexuologa Martina Hollého?

Lidem odsouzeným za zneužití dítěte mohou soudy zakázat pracovat s dětmi na deset let. Můžete říci, ze své praxe, jestli je desetiletá lhůta dostatečná?

Je evidentní, že pokud člověk páchá tyto trestné činy na základě vnitřní motivace, nějakého narušení sexuálního motivačního programu, tak porucha je celoživotní a může se jenom upravovat léčbou, respektive posilovat kompenzační mechanismy. A tam je důležité zvažovat, jestli člověk aktivně participuje v léčbě a podle toho posuzovat dlouhodobou nebezpečnost.

Čtěte také

Jak často dochází z vaší praxe k recidivě, tedy k tomu, že pachatel po odpykání trestu zneužije další dítě?

Recidiva je v nějaké míře součástí těch příběhů. Víme, že efektivním léčením a komplexní léčbou se recidiva snižuje násobně, bez léčby recidiva přichází v nadpoloviční většině případů. A s léčbou je recidiva někde pod deset procent.

Už několik let politici debatují o tom, že zřídí jakýsi registr násilných pedofilů. Pomohlo by to podle vás k větší ochraně dětí?

To je velká akademická debata, nakolik registry pomáhají nebo nepomáhají. Jistě nepomáhají veřejné registry, což vidíme na příkladech Spojených států, kde jsou a nemá to nějaký výrazný efekt. To, co významně chybí v našem systému, jsou preventivní programy a snižování stigmatu péče o lidi s poruchou sexuální preference nebo s parafilií. A v tomto to doháníme některými novými projekty, které na tomto poli jsou, aby ten člověk dostal dostatek informací, kam může jeho vnitřní program vést.

autoři: Jiří Chum , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.