Lener: Nesmíme po dětech chtít, aby se věnovaly jen hokeji. Všestrannost jim pomůže do budoucna

Slavomíre, s Martinem Procházkou jste se poprvé potkali během sezony 1995/1996 v pozici trenér a hráč?

Martina jsem sledoval už jako mladého kluka, protože byl na Kladně šikovný. Samozřejmě moc dobře si pamatuji Vídeň 1996, kdy s Otou Vejvodou a Pavlem Paterou tvořili výbornou trojici. Marťas rozhodl finále proti Kanadě, měl to v ruce a měl čich na góly. Nejvíc mi v paměti utkvěla ta jeho symbióza s Patýsem. 

Martine, jaké byly tvoje první dojmy ze Slavomíra Lenera, který přišel jako trenér se zkušenostmi se zámoří?

Od Luďka Bukače to byl skvělý krok, protože k sobě přivedl trenéra, který ze zámoří znal nové prvky. Sláva měl na starosti minirozbory toho, jak soupeř hraje přesilovky nebo oslabení. V té době nám tahle novinka hodně pomáhala k zisku titulů.  

Slavomíre, jak moc v současnosti stále žijete hokejem?

Jsem pořád aktivní. Pokud alespoň hodinu denně něco nědělám, nejedu na kole, nehraju tenis nebo nejdu se psem, tak jsem nervózní. Přes léto pro Český olympijský výbor píšu články do magazínu Coach. Chodíme s Michalem Ježdíkem a Zdeňkem Haníkem po seminářích, kde se snažíme informovat rodiče nejmenších dětí, aby nebláznili a nechali děti dělat kromě jednoho sportu i ty další. To mě baví. Jinak jsem dlouho fanoušek klasické hudby a snažím se shánět finance pro Českou filharmonii. Nejbližší cíl Filharmonie je, že si zahrají v roce 2024 v New Yorku a náš tým dvanácti lidí, říkáme si kabinet, se snažíme sehnat finance. Musíme se snažit udržet nejlepší hudebníky, dirigenty, je to stejné jako ve sportu, pokud chcete hrát na špici, tak taky musíte hrát s nejlepšími.  

Čtěte také

Martin Procházka: Sláva Lener neměl zapotřebí být terčem kritiky, na odstoupení ze svazu má právo

Slávo, jak docílit toho, aby se děti od útlého věku nespecializovaly na jeden sport a rozvíjely se všestranně? Máte zkušenosti i ze Švédska..

Ve Švédsku když skončila sezona, buď 15 března, nebo 15. dubna, tak děti nechaly hokejovou výstroj ležet až do srpna a přešly na jiný sport. U nás už se zase s hokejem začíná už koncem července. Spontánnost je hodně důležitá, děti si musí hledat sami pohyb a trenéři jim dát možnost. Oni ve Švédsku mají za povinnost do druháku dělat další dva sporty. Hrajete hokej, ale musíte mít zápočet například z basketbalu. Tam vás až do pozdějšího věku nutí společnost dělat další sporty. Třeba David Pastrňák je ukázkový příklad u nás, který vždy přišel domů jen na chvíli se najíst, vždy hrál všechny sporty po celý den, jak říkala jeho maminka. Dělá to i nyní, když přijede po sezoně, protože na co sáhne, to mu jde, protože to tak dělal už jako malý kluk. Je důležitou zprávou pro rodiče, že tito lidé u sportu zůstanou i do pokročilého věku.

Slávo, co říkáte na to, když se klub rozhodne, že nechá mladé sportovce občas trénovat dle vlastního uvážení?

Progresivní kluby a trenéři toto zařazují do tréninku. V hokeji tomu říkáme rybník. Nechají je hodinu hrát si podle svého, jen jeden dospělý dohlíží z tribuny, aby tam byl nějaký dozor. Je to implicitní učení, které se člověku zapíše do hlavy. To je nejdůležitější a je to lepší než něco, co vám někdo nařídí, protože to se jen nabiflujete a nemá to takový efekt. Je fajn, když děti sami objevují a hledají možnosti. 

Slavomíre, co si myslíte o nedávno skončeném mistrovství světa v Lotyšsku a Finsku a vystoupení českých hokejistů?

Letos to začalo už tím, že jsme nedali dohromady sestavu, která by měla reálnou šanci pomýšlet na medaili. I když třeba přijeli útočníci jako Filip Chytil nebo Dominik Kubalík, tak jich bylo málo. Navíc se Sedlák s Chytilem zranili. Třeba Dominik Kubalík hrál skvěle, Sedlák s Chytilem dokud se nezranili, tak byli výborní. Klobouk dolů před Romanem Červenkou, který umí ovlivnit kabinu. Když to shrnu tak individuality povedené, týmově to bylo nešťastné mistrovství světa. Snad příští rok budou chtít kluci přijet a před domácími fanoušky se vytáhnout.

Čtěte také

Na tým jsem pyšný. Není důvod spekulovat o tom, že tu měl být někdo jiný, řekl Jalonen

Nepřišlo vám, že český tým působil ustrašeným dojmem a hrál neatraktivní hokej?

Ano, bylo to tak. Hokej musí být vyvážený. Vždy to u nás bylo do obrany pojištené levým bránícím křídlem, ale jakmile jsme měli kotouč, tak se hrálo dopředu. Ale letos to bylo špatné. S hokejem, který jsme předvedli proti Americe, tak ten bych do Prahy nevozil. Chyběla mi tam dravost a dynamičnost. 

Posluchač: Pane Lenere, co si myslíte o tom, že má nyní Martin Havlát s Kari Jalonenem vypracovat podrobnou zprávu po mistrovství světa?

To se tady dělalo deset, dvacet, třicet let zpátky po každém mistrovství mládežnických i seniorských kategorií. Jde o důkladnou analýzu.

Má Kari Jalonen zůstat jako hlavní kouč u národního týmu?

Nebál bych se dát šanci mladým hráčům a mladým trenérům. Ať už je to Václav Varaďa nebo Radim Rulík. Máme spoustu kvalitních trenérů zde, nemusíme mít ty ze zahraničí.

Co si Lener myslí o provázanosti školství a sportu? Jak složité je vyjednávání s politiky ohledně propojení školského systému a financování konkrétního sportu? Byl by národní tým na mistrovství světa konkurenceschopný, když by všechny týmy přivezly na šampionát všechny hvězdné hráče? Čistá hra odpoví. 

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík