Leoš Janáček čerpal i z moravských lidových písní. Znáte smutný důvod jeho bílých vlasů?
Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů 20. století se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech.
Že má nesporný hudební talent, se ukázalo, když se vydal do Prahy studovat varhanickou školu, zvládl totiž učivo všech tří ročníků za jeden rok. Další zkušenosti sbíral v Lipsku a ve Vídni, až nakonec zakotvil v Brně.
Inspiraci pro svou tvorbu čerpal mimo jiné i z moravských lidových písní, které sbíral. Některá jeho díla uspěla hned, jiná dosáhla uznání až po jeho smrti. Nejslavnější jsou asi jeho opery Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky.
Leoši Janáčkovi se také někdy říká lev s bílou hřívou, tak se ostatně jmenoval i životopisný film o něm. Důvod jeho bílé kštice je smutný, vlasy mu zbělely žalem nad smrtí milované dcery Olgy, která zemřela v jednadvaceti letech na tyfus.
Janáček dosáhl světového věhlasu a jeho díla zaznívají v nejprestižnějších operních domech. Jeho jméno také nese jediná umělecká vysoká škola na Moravě – Janáčkova akademie múzických umění v Brně, zkráceně JAMU. Pozor, neplést s džemem, jak upozorňoval jeden z jejích slavných absolventů Vladimír Menšík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.