Libanonský stát selhal – jako obvykle, hodnotí příčinu exploze The New York Times

Obvyklí podezřelí v Libanonu stojí v tuto chvíli opodál v bezpečí. Ani Hizballáh, Izrael nebo vláda sousední Sýrie nemá zřejmě s tragédií nic společného.

Hněv se naopak podle The New York Times vylévá na libanonské úřady a vládu, které si netroufly rozplést nepřehledný systém kontroly nad bejrútským přístavem. Právě tam se přitom střetávaly politické, obchodní i kriminální zájmy.

Na dohled nad rizikovou prací poblíž skladu s šest let skladovanou výbušnou látkou úřady přimhouřily oči a autor komentáře Faysil Itani dodává: „jako obvykle“. A právě sousloví „jako obvykle“ vystihuje příčinu neštěstí, které vyřadilo z provozu bejrútský přístav, který je zásadní pro zásobování země potravinami.

Čtěte také

Jan Fingerland: Libanon, země nemocná, a teď i raněná

Selhání libanonského státu rozebírá taky německý Die Zeit. Kompromisní systém vládnutí vzniklý po krvavé občanské válce po určité době přestal své občany chránit, podotýká časopis.

Obyvatele Libanonu od 90. let hnala vpřed hrdost, že společně dědictví občanské války překonají a nenechají se zviklat chvilkovými nezdary. Ve spojení s ekonomickou krizí, znehodnocenou měnou a epidemií koronaviru ale po tomto týdnu loajalita bejrútských politiků výrazně poklesne.

Lurdy volají o pomoc

Ve francouzských Lurdech se modlí za návrat poutníků, píše francouzský deník Le Monde. Hlavní katolické poutní místo Francie je bez věřících ze zahraničí a velkých bohoslužeb k nepoznání. Od roku 1858, kdy se tamní chudé dívce několikrát zjevila Matka Boží, nezažily Lurdy takový útlum jako v posledním půl roce.

Zavřené jsou dvě ze tří bazilik a chybí taky obvyklé fronty pro zázračnou vodu. Za uzdravení se totiž v Lurdech často modlí ti, kteří dnes patří do takzvaných ohrožených skupin.

Bez poutních zájezdů chybí Lurdám i příjmy nutné k provozu domů pro poutníky, knihoven nebo bazilik. Celá ekonomika města je navíc založená na službách pro poutníky. Jen poutní místo jako takové zaměstnává přes tři stovky lidí. A modlitební setkání po internetu v tomto ohledu nemůžou stačit. Správa poutního místa už vyhlásila veřejnou sbírku, ve které můžou přispět na přežití Lurd, píše Le Monde.

Celý přehled zahraničního tisku si můžete poslechnout na audiozáznamu.