Libor Dvořák: Co čeká anektovaná území Ukrajiny?
Obě sněmovny ruského parlamentu, Státní duma a Rada federace, ratifikovaly dokumenty o anexi čtyř regionů Ukrajiny, které se tak alespoň pro Moskvu stávají součástí Ruské federace. Jak už několikrát upozornil ruský prezident Vladimir Putin, jeho země bude tato teritoria bránit „všemi prostředky, které máme k dispozici“. To je ve světě chápáno jako pohrůžka použitím taktických jaderných zbraní. Co ale tyto čtyři oblasti Ukrajiny v budoucnu čeká?
Přesný počet obyvatel anektovaných území v tuto chvíli není znám, ale bude jich rozhodně několik milionů. A přestože anexe proběhla v celé této oblasti naráz, jednotlivé regiony se od sebe navzájem značně liší.
Čtěte také
V obou takzvaných republikách, existujících už od roku 2014, došlo k sice vynucené, ale zároveň přirozené selekci: statisíce těch, kteří tu zůstat nechtěli, což se týká hlavně mladých lidí, odjely, a to jak do Ruska, tak na ukrajinská území, kontrolovaná Kyjevem. Zůstali jen staří a nemocní lidé, kteří neměli na finančně náročné stěhování peníze, a také ti, kdož separatismus vyloženě podporují.
Nu a nesmíme zapomenout ani na ty, co se dobrovolně stali kolaboranty a teď se v případě návratu ukrajinských úřadů právem obávají zaslouženého trestu. Jiné je tu také etnické složení obyvatelstva: zatímco na Krymu v okamžiku anexe žily dvě třetiny Rusů, v Luhanské a Doněcké oblasti je jich už jen 40 procent a v regionu kolem Charkova a Záporoží dokonce jen 15 až 25 procent.
Kulturní rusifikace
Na první pohled na celém tomto území formální anexe změní jen pramálo, protože de facto tu Rusko přece vládne už půl roku. A jak se asi události budou vyvíjet, na to lze usuzovat z krymské zkušenosti: bude to směsice biče pro neposlušné a cukru pro lidi Moskvě loajální. Všem ale rozhodně vzrostou platy a důchody.
Čtěte také
Rusko se také pokusí obnovit válkou zničenou infrastrukturu – však také už zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře a expremiér Sergej Kirijenko prohlásil, že na podpůrné projekty pro nová území už bylo vyčleněno v přepočtu asi 1,5 miliardy korun. Při pohledu na válečnou zkázu na celé východní Ukrajině je ale i laikovi jasné, že to bude jen kapka v moři.
Vše, co tu zatím nějak souvisí s Ukrajinou, bude nelítostně vytěsňováno ruským živlem: zákony, měna, spoje a média, jazyk i vzdělání. Jedním z hlavních cílů Kremlu je návrat ke kulturní rusifikaci tohoto území, jež Rusové považují za historicky své.
Hodně lidí se pokouší srovnávat vývoj nově získaných regionů s vývojem na krymském poloostrově, ale to zřejmě není úplně přesná představa. Očekávat se například nedá masové přesidlování Rusů jako svého času na Krym. Důvod je jasný, zuří tu válka. Čekat prý nelze ani návrat zdejších uprchlíků do Ruska, které je potřebuje jako užitečnou pracovní sílu, kdežto poničený východ Ukrajiny pracovní místa nenabízí. Anektovaná území se zkrátka a dobře v každém případě nemají na co těšit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
