Libor Dvořák: Putin a konec války
Spory o to, proč Putin rozpoutal válku na Ukrajině, neustávají od prvních bojů a neustanou zřejmě ani léta a desítky let poté, co válka skončí. Nad příčinami Putinovy velmi riskantní hry, která svět přiblížila k pomezí globálního konfliktu, se zamýšlí ruský exilový informační server Meduza.
Podle komentátora Meduzy Maxima Trudoljubova bychom rozhodně neměli očekávat, že nějaký mír za těch či oněch podmínek navrhne sám Putin.
Čtěte také
Když už ne jednoznačné vítězství, tak alespoň protahování války je pro něj málem jediný způsob, jak ochránit svou osobní moc přinejmenším v Rusku samotném. Hrozeb, jež ruský prezident sám inicioval a jako by tím otevřel nádobu s příslovečným džinem, je plno: ruští silovici, a to jak z řad bezpečnostních struktur, tak třeba ze strany ruské armádní generality.
A rozhodně bychom neměli podceňovat další, vyloženě nový prvek ruských mocenských struktur a to je Prigožinova soukromá armáda dobře vycvičených a všeho schopných hrdlořezů.
Ti, co války vyhledávají častěji
Aby Putin dokázal nějak čelit těmto přinejmenším potenciálním hrozbám, buduje novou (či možná spíše staronovou) extrémně militarizovanou společnost, pro niž bude právě válka základním měřítkem naprosto všeho. Putin, věren svému zvyku vyvlékat se z odpovědnosti za cokoli, také v tomto případě neustále opakuje, že Rusko tuto válku nerozpoutalo a jen se pokouší ji ukončit.
Čtěte také
Evidentní je ovšem jiný fakt: jakmile iniciátor takovéhoto střetu nedotáhne válečné akce k totálnímu vítězství a míru, jehož podmínky si bude sám diktovat, zaručeně narazí na velmi závažná obvinění na svou adresu a možná i hrozbu vlastnímu holému životu. Jakýkoli jiný mír než ten, který sám nadiktuje, znamená nakonec pro podobného vládce ztrátu moci a velmi tvrdý trest.
A z toho plyne třeba také závěr profesora Rochesterské univerzity Heina Goemanse, který před časem vytvořil databázi všech válečných konfliktů 19. a 20. století: počínání politických vůdců podle tohoto historika přirozeně vyplývá z toho, jak vypadá předávání moci v jejich zemích.
Jsou tu zkrátka vládci, kteří vědí, že svůj úřad opustí v klidu a míru, v důsledku voleb či zákonem dané délky prezidentského období, a pak jsou tu politici, kteří se obávají, že by mohli být zcela potřeni. Ti posledně jmenovaní pak války vyhledávají daleko častěji.
O tom, kam v této kategorizaci patří Putin, zajisté není sporu a podle toho se taky ruský prezident do budoucna zachová: když ve válce nedosáhne jednoznačného vojenského vítězství, bude v ní pokračovat tak dlouho, jak to jen bude možné. Je to nepříjemná představa, ale s takovýmto vývojem ukrajinského konfliktu bychom jako s dosti pravděpodobnou variantou rozhodně počítat měli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
