Lída Rakušanová: Jádro opět v kurzu? Ano, ale…
Je to paradox: Německo odstavilo letos v dubnu i poslední tři jaderné elektrárny, které mu po rozhodnutí vlády Angely Merkelové zbavit se postupně všech 17 atomových elektráren ještě zbyly, aby místo toho nakupovalo o to víc elektřinu z jádra u sousedů. Včetně Česka.
Zdůraznit je ovšem třeba, že ani v oněch 13 unijních státech, které energii z jádra vyrábějí, nejsou tradiční jaderné elektrárny tak, jak vypadají dnes, žádnou velkou výhrou.
Čtěte také
A to nikoli z obavy, že by snad zamořily Evropu jako svého času atomová elektrárna v Černobylu nebo že by se staly obětí ruské agrese jako teď ukrajinská elektrárna v Záporoží, ale jednoduše proto, že se při jejich konstrukci vůbec nepočítalo se změnou klimatu.
S tím, že i v Evropě mohou horka v letních měsících lámat všechny teplotní rekordy, že se budou dramaticky snižovat hladiny řek a voda v nich se bude oteplovat natolik, že v ní řada vodních živočichů už nenalezne bezpečný domov.
Česká energetická koncepce
Jak známo, tradiční jaderné elektrárny se stavěly většinou na vodních tocích, protože potřebují na chlazení reaktorů spoustu vody. Ta se pak částečně odpaří v chladících věžích a zbytek se vrací do řek. Ovšem ve stavu o pár stupňů teplejším.
Čtěte také
Temelín a Dukovany spotřebovaly loni přes 85 milionů metrů krychlových vody. Temelínská elektrárna ji čerpá z Vltavy, dukovanská z řeky Jihlavy. Tam jí k nezávislosti na průtoku vody v řece pomáhá Dalešická přehrada, a to, jak vypočítali odborníci, údajně natolik, že vody prý bude dost i pro další plánované obří reaktory.
Okolní země, a to hlavně na jihu Evropy, už zdaleka tak optimistické nejsou: Francie musí už několik let řadu svých jaderných elektráren v létě odstavovat anebo omezovat jejich provoz, protože teplota jejich odpadních vod překračuje stanovené limity. Problémy ale mají i severské země, protože v posledních letech se tam v létě mořská voda otepluje natolik, že není jisté, zda reaktory bezpečně ochladí.
Jak je vidět, budoucnost jádra evidentně nepatří klasickým jaderným blokům, ale když už, tak rozhodně malým modulárním reaktorům čtvrté generace, na kterých se už intenzivně pracuje po celém světě. Jejich obrovskou výhodou bude, že se dají vyrábět v továrnách, nejsou chlazeny vodou a v některých z nich se dá spotřebovávat i vyhořelé palivo.
Údajně s nimi má počítat i česká energetická koncepce, kterou prý dostane vláda do konce roku. Takže nezbývá než doufat, že na plánované obří reaktory v Dukovanech a v Temelíně, kterých se ČEZ evidentně nehodlá vzdát, jednoduše nebudou peníze.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
